Jaké má arginin účinky?
Arginin je semi-esenciální látkou, která se dokáže v těle přirozeně produkovat, ale pouze za jistých podmínek. V určitých situacích je proto vhodné ho do těla doplňovat, protože ho nemusí být dostatek. Arginin je přitom významná aminokyselina, která se podílí na mnoha fyziologických pochodech v organismu. Jeho příjem si však můžeme zajistit potravou. Našli bychom ho například ve vejcích, mase, rybách, mléčných výrobcích, semínkách, ořechách, luštěninách nebo dokonce hořké čokoládě. Zvolit ovšem můžete také funkční doplněk stravy, jenž vám celou situaci usnadní.

Jak účinkuje arginin v organismu?
Spontánní produkce argininu vzniká v játrech a ledvinách během jedné fáze cyklu, který se nazývá jako močovinový či ornitinový. Při tomto procesu se tělo zbavuje přebytečného dusíku, který je vylučován spolu s močovinou. Nicméně hlavní předností této aminokyseliny je výrazná podpora produkce oxidu dusnatého (NO), který má vasodilatační schopnosti. To znamená, že napomáhá rozšiřovat cévy. Tím se snižuje krevní tlak a zlepšuje nejenom krevní tok a prokrvení, ale také přísun kyslíku a dalších živin do veškerých částí těla. Arginin tak prospívá srdci, cévám a vlastně celému kardiovaskulárnímu systému. Využívá se rovněž při regeneraci po tréninku a hojení a může regulovat krevní cukr a cholesterol nebo podpořit imunitu.
Má vedlejší účinky?
Jestliže se budete držet doporučeného dávkování, měli byste suplementaci argininu snášet velice dobře a nežádoucí účinky se vám pravděpodobně zcela vyhnou. V ojedinělých případech, či obzvláště pokud je užíván v nadměrném množství, se mohou objevit nevolnosti, nadýmání, průjem, bolesti hlavy nebo taktéž alergická reakce. V případě, že trpíte vážnými kardiovaskulárními obtížemi, vždy se nejprve poraďte s lékařem. Neužívejte v období těhotenství a kojení.

Kdy začne arginin působit?
První účinky argininu můžete zaregistrovat poměrně brzy po jeho užití. Jeho plné schopnosti se ovšem projeví až po delší době. Většinou se tak děje během několika týdnů, avšak pro zlepšení celkového sportovního výkonu je vhodné užívat arginin dlouhodobě. Ovšem i přesto, že je dlouhodobá suplementace opravdu bezpečná, doporučuje se povětšinou tento typ doplňků užívat přibližně 2-3 měsíce, přičemž následuje alespoň měsíční pauza.
Jak arginin dávkovat?
Dávkování je velice individuální záležitostí. Každý organismus bude totiž reagovat jinak, a proto se i potřebná dávka k dosažení vytoužených výsledků může poměrně lišit. Nejdříve vyzkoušejte menší množství, a pokud se nedostaví žádné změny, přísun navyšte. Často se podává 30-60 minut před tréninkem, někdo si ho však pochvaluje až na podporu potréninkové regenerace. Lze ho doplňovat pravidelně i během netréninkových dní. Běžná denní dávka bývá okolo 2-6 g.
Kdy arginin užívat a jaké má formy?
Tato aminokyselina se dá pořídit ve formě prášku nebo kapslí. Zde je rozhodnutí čistě na vás a vašich preferencích, vyberte tedy formu, která vám vyhovuje nejvíce. Prášek si rozmícháte ve vodě či jiném nápoji, kapsle jednoduše zapijete, jelikož obsahují přesně odměřené množství. Suplementace argininu je samozřejmě vhodná, pokud máte velkou fyzickou námahu, cvičíte, posilujete a máte celkově nadmíru pohybu. Můžete ho také vyzkoušet na optimalizaci krevního tlaku, k podpoře erekce či kardiovaskulárního zdraví.
S čím je vhodné arginin kombinovat?
Arginin můžete samozřejmě bez problému podávat zcela samostatně. Jestliže však chcete dosáhnout ještě lepších výsledků, je dobré kombinovat arginin s další aminokyselinou – citrulinem. Současné užívání těchto dvou látek ještě efektivněji zvyšuje produkci oxidu dusnatého, a kýžený účinek se navíc prodlužuje. K tomu postačí dokonce nižší dávky, než když je užívaná jedna z látek pouze samostatně.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj:
Therapeutic Benefits of l-Arginine: An Umbrella Review of Meta-analyses - PMC [online]. [cit. 01. 08. 2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5021928/
Co dokáže kreatin a proč je tak oblíbený?
Kreatin je organická sloučenina, kterou si tělo dokáže v určitém množství syntetizovat. Avšak pouze v omezeném množství. Přirozeně vzniká v játrech, ledvinách a částečně i ve slinivce břišní. Vytváří se v přirozeném procesu ze tří aminokyselin — argininu, glycinu a methioninu
Hlíva ústřičná jako doplněk stravy – jaká koncentrace je nejvhodnější?
Hlíva ústřičná, latinsky Pleurotus ostreatus, je dřevokazná houba obsahující cenné aktivní látky podporující imunitní systém. Svým tvarem a barvou připomíná ústřice, což vysvětluje její české pojmenování. Jako jedna z mála medicinálních hub hlíva roste také na území Evropy včetně České republiky. Hlíva ústřičná je jedlá houba, která parazituje na kmenech a pařezech listnatých stromů. Klobouk má hladký a šedavě zbarvený v závislosti na vzdušné vlhkosti. Zajímavé je na ní to, že roste v trsech střechovitě posázených nad sebou a jako pravá dřevokazná houba dovede ze dřeva přijímat různé prospěšné látky.
Jaký je rozdíl mezi krilovým a rybím olejem?
Omega 3 mastné kyseliny jsou esenciálními látkami, a my je proto musíme do organismu dodávat z různých vnějších zdrojů. Pokud pravidelně nekonzumujete ryby ani mořské plody, je značně pravděpodobné, že jich nepřijímáte dostatek.



