Guarana vs. káva – co je efektivnější?
Paulinie nápojná, jak se v českém jazyce guarana nazývá, je neobvyklá popínavá rostlina, která patří k velmi efektivním přírodním stimulantům s obsahem kofeinu. Proto je také tolik oblíbená u studentů, řidičů nebo sportovců. Kromě toho má ale i další pozitivní schopnosti, které si představíme v níže uvedeném článku.
Co je guarana a kde roste?
Guarana je liánovitý keř se zelenými lichozpeřenými listy a světlými květy, které tvoří větší květenství. Zralé červené plody guarany uskupené v hroznech připomínají lidské oko, neboť obsahují jedno velké černé semeno, jež se při dozrávání dostává na povrch. Plné dozrání nastává mezi říjnem a listopadem, při čemž se sklízí právě černá semena.
Původem paulinie nápojná/guarana pochází z Amazonie, kde ji tamní obyvatelé od nepaměti používají k tlumení bolesti a povzbuzení. Do Evropy se dostala s jezuitským misionářem, který si všiml jejích energizujících efektů na lidské tělo. První laboratorní analýza proběhla na počátku 18. století a bylo skutečně ověřeno, že se jedná o silný přírodní stimulant. Při dalším podrobnějším bádání se dokonce povedlo z guarany izolovat bílou krystalickou látku, kterou dnes známe pod názvem kofein.

Guarana versus káva, kdo vyhrává??
Nejzásadnější vlastností guarany je schopnost nabudit organismus a potlačit známky únavy. Svůj podíl na tom má kofein, který je v semenech guarany obsažen dvakrát více než v zrnech kávy. Zároveň je kofein v guaraně vázán na velký obsah nenasyceným mastných kyselin, díky čemuž se uvolňuje postupně a po delší dobu, zhruba 6-8hod.. Nástup se dostavuje zhruba až po hodině, ale zase vám energie získaná z guarany vydrží mnohem déle, než pokud vypijete šálek kávy. Pozvolný nástup je pro tělo navíc mnohem přirozenější.

Díky guaraně a jejímu rovnoměrnému přísunu povzbuzujícího efektu se také budete cítit více rozvážní, koncentrovanější a stoupne i vaše mentální výkonnost. Skokový efekt kávy tyto schopnosti v takové míře neposkytuje. Po vypití kávového nápoje se naopak budete cítit neklidní, rozklepaní nebo nervózní. Kávový kofein se navíc z těla těžko odbourává, takže se nezřídka po krátkém povzbuzení kávy dostavuje ještě větší únava a vyčerpání.
Jaké složky guarana obsahuje a jak v těle působí?
Kromě stimulujícího alkaloidu zvaného kofein guarana obsahuje celou řadu aktivních látek jako například vitaminy B, C, A a E, minerální látky – vápník, draslík a fosfor, theobromin a theofylin – což jsou také aktivní povzbuzující látky. Vyzdvihnout je zapotřebí také vysoký obsah katechinových tříslovin a vlákniny.
Guarana přispívá k:
- Imunitní systém
- Fyzická a psychická vitalita
- Energie - tonus - únava
- Kontrola tělesné hmotnosti a metabolismus tuků
- Normální trávení
Guaranu můžete sehnat buď ve formě kapslí, nebo extrahovaného prášku, který se rozpustí ve vodě nebo ho můžete přidat do jogurtu. Nejběžnější a nejsnadnější způsob užití však představují právě kapsle.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Kotvičník zemní a jakou formu vybrat – kapsle, tinkturu nebo prášek?
Kotvičník zemní pod latinským názvem tribulus terrestris je velmi oblíbená bylinka s jasně žlutým květem, která je proslulá svými afrodiziakálními a posilujícími vlastnostmi. Kotvičník zemní lze sehnat v různorodém provedení od čajů přes kapsle až po tinktury. Pokud se tedy pro užívání kotvičníku zemního neboli tribulusu terrestris rozhodnete, pochopitelně budete očekávat co nejlepší výsledky. Těch se ale dočkáte jedině, pokud sáhnete po správné formě kotvičníku zemního s deklarovaným obsahem aktivních látek a to konkrétně saponinů nebo protodioscinu.
Méně známé doplňky stravy, jaké to jsou a co o nich víme?
Doplňků stravy je na trhu nepřeberné množství a možná i vy některé z nich s oblibou užíváte. V dnešní době si můžete dle libosti vybírat ze široké škály a variant z řady vitaminů, minerálů, stopových prvků, medicinálních hub a bylinek. Tyto produkty mají jasný úkol – co nejvíce podpořit naše zdraví. V dnešním článku se ale zaměříme na takové doplňky, o kterých není slyšet tak hojně, jako třeba o bezpochyby důležitém vitaminu D či C, hořčíku, zinku a dalších podobných látkách.
Melatonin na problémy se spánkem?
Melatonin se za běžných okolností v organismu neustále a přirozeně produkuje. Jeho množství však během dne a noci kolísá. To je nicméně naprosto normální, ba dokonce i žádoucí. Je vytvářen v mezimozku, konkrétně v úseku nazývaném jako epifýza. Někdy se této části říká rovněž šišinka mozková či nadvěsek mozkový. Zde ho vyrábí buňky, které se jmenují pinealocyty. Pro syntézu melatoninu je ovšem ještě zapotřebí tryptofan, což je esenciální aminokyselina, jež je složitými procesy postupně přeměněna na serotonin (tkáňový hormon, neurotransmiter, hormon štěstí), z něhož je následně vytvořen právě melatonin.


