-
Hlavní stránka
- Blog
- Kyselina fytová a proč si na ni dát pozor?
Kyselina fytová a proč si na ni dát pozor?
Pokud jste o kyselině fytové doposud neslyšeli, možná byste se o ni měli začít trochu zajímat, a to zejména v případě, že se stravujete výhradně rostlinnou stravou. Již dlouhou dobu se vedou diskuze o tom, zda je tato látka ve skutečnosti prospěšná či spíše nikoliv. Má totiž svá pozitiva, ale také jedno velké negativum, které může být z hlediska příjmu mikroživin zásadní. Co je to ale vlastně za látku a jaké má tedy vlastnosti? To vše se dozvíte níže v dnešním článku.
Co je to kyselina fytová?
Kyselina fytová (myo-inositol hexafosforečná kyselina) je jednou z přírodních a poměrně unikátních látek, která se řadí mezi inositolfosfáty a v přírodě je jedním z nejhojněji se vyskytujících zástupců z této skupiny. Tato kyselina je aniontem a má přirozenou schopnost se spojovat s kationty různorodých minerálů do sloučenin, čímž vzniknou rozličné soli. Z tohoto důvodu se můžete setkat také s označením fytáty, jež odkazuje právě na tyto sloučeniny kyseliny fytové.
V čem je kyselina fytová obsažena?
Přítomna je především v rostlinách, a to hlavně v semenech, kde tvoří důležitou zásobárnu fosforu. Ten je využíván jakožto zdroj energie pro klíčení. Pro rostlinstvo je tedy velice významná. Vyskytuje se ve velkém množství zejména v luštěninách, obilovinách, ořechách a olejninách. Našli bychom ji (již v menším zastoupení) dokonce v různých druzích ovoce a zeleniny. Jedná se třeba o jahody, brokolici, mrkev, brambory či ostatní kořenovou zeleninu.
Jaký vliv má kyselina fytová na minerály?
Kyselina fytová patří mezi tzv. antinutriční látky. To jsou složky potravin rostlinného původu, které se v nich nachází zcela běžně, ovšem snižují nutriční neboli výživovou hodnotu těch potravin, v nichž jsou přítomny. Omezují totiž biologickou využitelnost některých obsažených a také pro nás nepostradatelných živin.
Konkrétně kyselina fytová má na sebe tendenci vázat jisté minerální látky – zinek, železo, hořčík, mangan, vápník a další. Vytváří s nimi nerozpustné komplexy, které jsou pro lidské tělo nevstřebatelné. Proto nemohou být tyto minerály následně využity dle potřeby a mohou postupně začít v organismu chybět. Nedostatek minerálů pak negativně ovlivňuje funkce a přirozené procesy těla. Dochází například k narušení imunitního systému, špatnému hojení, zhoršené činnosti orgánů, únavě, psychické nerovnováze, anémii a jiným obtížím.
Dá se kyseliny fytové zbavit?
Existuje hned několik způsobů, jak množství kyseliny fytové v potravinách výrazně snížit. Za prvé můžete luštěniny, obiloviny i ořechy namočit na několik hodin do vody. Potřebná doba namáčení se u různých typů potravin často liší, proto je nejlepší nechat je louhovat alespoň přes noc. Další možností je klíčení – to způsobuje rozklad fytátů. Poslední variantou je fermentace. Při kvašení totiž vzniká kyselé prostředí, v němž dochází k postupnému rozpadu fytátů, kterých je tímto způsobem odstraněno až 90 %.
Má kyselina fytová přínosy pro zdraví?
Tato látka je sice poněkud problematická, nicméně má i své kladné vlastnosti, jež mohou být přínosem dokonce pro náš organismus. Pokud se tedy stravujete rozmanitě, nepředstavuje tato složka takový problém, jako v případě veganského či vegetariánského stravování, kdy je přísun minerálních látek zajišťován především právě rostlinnou stravou, která obsahuje zároveň antinutriční fytáty. Tato kyselina má však pozitivní dopad třeba na regulaci glukózy v krvi, metabolismus tuků a snižování LDL (,,škodlivého “) cholesterolu v krvi. Navíc vykazuje antioxidační působení a hovoří se i o zlepšení kardiovaskulárního zdraví nebo prospěšném vlivu pro dutinu ústní, kdy by měla napomáhat chránit sklovinu a snižovat zápach z úst.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Phytate Intake, Health and Disease: “Let Thy Food Be Thy Medicine and Medicine Be Thy Food” - PMC [online]. [cit. 27. 06. 2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9855079/#B7-antioxidants-12-00146
Na co je dobrá nattokináza?
Nattokináza (Nattokinase) je enzym, jenž se přirozeně tvoří při fermentaci sójových bobů za pomoci bakterie Bacillus subtilis natto. Tento enzym dostal své jméno podle pokrmu, ve kterém vzniká — natto, což je tradiční japonské jídlo s velmi výraznou chutí, lepkavou konzistencí a charakteristickým aroma.
Zinek a jeho formy, proč zvolit chelátovou vazbu?
Zinek je esenciální stopový prvek, v našem těle tedy zastoupen jen v menším množství, ale o to více potřebný pro aktivitu několika stovek enzymů, normální růst, reprodukční orgány, imunitu a pro velký počet dalších nezbytných funkcí našeho těla. Protože je zinek esenciální látkou, je nutné ho přijímat z potravin na tento prvek bohatých nebo si při jeho nedostatku dopomoci doplňkem stravy. Existuje více forem zinku, ale ne všechny pro nás budou mít stejný přínos. Některé naše tělo využije mnohem lépe a některé v podstatě prostě jen projdou zažívacím traktem bez většího efektu. Můžeme se setkat buď s anorganickými nebo organickými formami mezi které patří i speciální tzv. chelátová vazba.
Rybí, hovězí či vepřový kolagen a jak ho správně vybrat??
Rybí (mořský) kolagen se získává z ryb a měkkýšů, díky své nižší molekulové hmotnosti se využívá v kosmetickém průmyslu k výrobě krémů proti stárnutí pleti. Mořský kolagen je totiž mnohem vstřebatelnější a využitelnější tělem než kolagen vepřový či hovězí.
