-
Hlavní stránka
- Blog
- Proč jsou důležité makroživiny i mikroživiny?
Proč jsou důležité makroživiny i mikroživiny?
Lidské tělo je komplexní systém, který je tvořen velkým počtem buněk, tkáněmi, orgány a různorodými soustavami, jež jsou propojené a společně spolupracují na homeostáze neboli na tom, aby byla neustále v organismu udržována rovnováha. Celý systém zahrnuje opravdu mnoho funkcí. Avšak proto, aby vše skutečně náležitě fungovalo, je potřebný neustálý příjem tzv. mikro a makronutrientů. Jedná se o různorodé látky, z nichž by ovšem ani jedna neměla scházet. I mírná nerovnováha může mít totiž negativní vliv.
Co jsou to makroživiny?
Makroživiny či makronutrienty jsou základní složky v potravě, které potřebujeme přijímat v poměrně velkém kvantu (v desítkách až stovkách gramů za jeden den). Jsou opravdu nepostradatelné a jsou také zdrojem naší životní energie. Neobejdeme se bez nich z hlediska primárních životních funkcí, růstu, regenerace a udržení veškerých tělesných procesů. Každá z makroživin má svá specifická poslání a jejich správné množství a poměr jsou klíčové pro zdraví. Patří sem 3 základní skupiny – sacharidy, bílkoviny a tuky.
Sacharidy
Sacharidy neboli cukry nám slouží jako primární a rychlý zdroj energie, ale i jako zdroj zásobní. Tato skutečnost záleží na typu daného cukru a jeho složení. Dělí se totiž na jednoduché sacharidy a sacharidy komplexní (složené, polysacharidy). V jídelníčku by měly mít největší zastoupení ty komplexní, které organismus tráví pozvolna a postupně. Najdeme je například v rýži, bramborách, ovesných vločkách, těstovinách, pečivu, zelenině, kukuřici a luštěninách. Do této skupiny patří rovněž vláknina – nestravitelná složka rostlinné stravy, jíž by měl dospělý člověk přijmout denně asi 30 gramů.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem svalových tkání, kůže, šlach a kostí a jsou nezbytné pro regeneraci a růst. Mají i úlohu transportní a imunitní, jsou součástí hormonů a enzymů, slouží jako neurotransmitery nebo jejich prekurzory a jsou také jedním z pramenů energie. Molekula bílkoviny je tvořena různými aminokyselinami, z nichž si některé tělo dokáže vyrobit samo. Tzv. esenciální si ovšem vytvořit nezvládne, a vy je tak musíte bezprostředně přijímat společně s potravinami.
Tuky
Tuky jsou sice největší energetickou složkou a mají nejmenší sytící schopnost, ale jejich zastoupení v jídelníčku je stejně podstatné jako u předchozích makroživin. Hrají významnou roli třeba při syntéze hormonů a vitaminu D, ve vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích nebo zdraví mozku a nervových buněk. Tuky jsou složeny z mastných kyselin, které dělíme na nasycené, nenasycené a trans mastné kyseliny. Preferovat byste měli především zdroje s nenasycenými mastnými kyselinami (tučné ryby, rostlinné oleje, ořechy, semínka).
Co patří mezi mikroživiny?
Mikroživiny neboli mikronutrienty potřebuje tělo pro správné fungování v mnohem menším množství nežli makronutrienty. To však neznamená, že nejsou podstatné. Jejich přítomnost je nutná pro řadu biochemických pochodů – imunita, metabolismus živin, vývoj, činnost orgánů a mnoho dalšího. Většina z nich je esenciálních, a vy je tak musíte doplňovat pomocí potravy (popřípadě doplňků stravy). Řadíme sem vitaminy, minerální látky a stopové prvky.
Každý z vitaminů má většinou hned několik zásadních úkolů. Vitaminy dělíme na rozpustné ve vodě, kam patří vitamin C a veškeré vitaminy B – B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová), B12 (kobalamin) a dále na rozpustné v tucích – vitaminy A, D, E, K. Pro příjem celého komplexu vitaminů je důležitá pestrost jídelníčku. Nejvíce deficitní však bývá vitamin D a vitamin B12. Druhý z nich pak většinou při vegetariánské či veganské stravě.
Minerály jsou další nepostradatelnou složkou ve výživě. Každý z nich je tělem vyžadován v rozdílném množství. Jisté z nich musíme doplňovat v kvantu větším – hořčík, vápník, draslík, sodík a fosfor, další stačí pouze v množství několikanásobně nižším neboli stopovém – měď, jód, selen, zinek, mangan nebo železo. Minerály se účastní široké škály biologických pochodů, jako je přenos nervových impulzů, tvorba kostí a zubů, činnost svalstva, zdraví orgánových soustav či různých metabolických reakcí.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
The Health Benefits of Dietary Fibre - PMC [online]. [cit. 20. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7589116/
Maca peruánská a její druhy?
Lepidium meyenii nebo řeřicha peruánská či peruánský ženšen, i to jsou názvy pro macu peruánskou, které se s oblibou přezdívá také královna And. Toto pojmenování si po právu zaslouží, jelikož je bylinou, jež v sobě obsahuje mix skvělých látek. Ty nám mohou být nápomocné pro posílení našeho těla či při řešení zdravotních potíží. Dnes je již na trhu nepřeberné množství suplementů s macou peruánskou a pořídit si ji tedy není žádný problém. Maca ovšem existuje v různých variantách.
Zinek a jeho formy, proč zvolit chelátovou vazbu?
Zinek je esenciální stopový prvek, v našem těle tedy zastoupen jen v menším množství, ale o to více potřebný pro aktivitu několika stovek enzymů, normální růst, reprodukční orgány, imunitu a pro velký počet dalších nezbytných funkcí našeho těla. Protože je zinek esenciální látkou, je nutné ho přijímat z potravin na tento prvek bohatých nebo si při jeho nedostatku dopomoci doplňkem stravy. Existuje více forem zinku, ale ne všechny pro nás budou mít stejný přínos.
Reishi a její obsahové látky??
Reishi, Ganoderma Lucidum nebo Lesklokorka lesklá, to všechno jsou názvy dřevokazné houby s červenohnědou lesklou plodnicí, která většinou napadá stromy nebo pařezy tam, kde jsou poraněny. Nejedná se ale pouze o houbu parazitickou, ale i medicinální. Pro své blahodárné vlastnosti pro tělo se na asijském kontinentě využívá už po tisíce let a populární je dnes i ve zbytku světa.
