Chaga – medicinální houba pro silnou imunitu
Chaga je dřevokazná houba volně rostoucí na kmenech stromů napříč severními zeměmi. Roste zejména na břízách v Rusku, Kanadě, Kazachstánu, Číně a Japonsku, kde se využívá v místním tradičním léčitelství a fytoterapii k podpoře přirozené obranyschopnosti a trávicího traktu. Díky svým takřka zázračným schopnostem dostala přezdívku „Dar od Boha“. V odborné literatuře ji ale najdete pod názvy:
- Rezavec šikmý
- Inonotus obliquus
- Čaga, chaga
- Birch mushroom
Jak chaga vypadá a kde ji najdeme?
Rezavec šikmý neboli Chaga má raději chladné podnebí, proto ho lze najít pouze na stromech severní polokoule. Jeho způsob života spočívá v parazitování listnatých stromů, hlavně bříz a buků, kdy proniká hluboko do nitra a v kmeni přežívá desítky let. Až po několika letech vytváří plodnice a postupně proniká na povrch stromu, kde tvoří tmavě hnědý útvar s popraskaným povrchem. Kvůli svému dlouhému vývojovému stádiu se velice těžko pěstuje v uměle vytvořených podmínkách. Chaga se dokonce řadí k nejobtížněji pěstovaným medicinálním houbám. Proto jsme většinou odkázáni na její sběr z přírodních zdrojů.

Jaké cenné složky chaga obsahuje?
Chaga se používá po tisíce let. Hlavním důvodem, proč je tolik populární, je její vysoký obsah bioaktivních látek, které na lidský organismus působí zcela výjimečným způsobem. Chaga a další medicinální houby obsahují zejména polysacharidy, fenolové sloučeniny a aminokyseliny.
Přímo chaga je ale unikátní tím, že také obsahuje sterol zvaný ergosterol, což je provitamin D2. Ve složení chagy dále můžeme najít fenoly, zejména resorcinol, syringol, ceresol, o nichž se ví, že mají silný antioxidační efekt. V neposlední řadě je chaga významná zastoupením vitaminů skupiny B a minerálů, mezi něž například patří zinek, vápník a železo.
Co všechno chaga umí a jak jí vybrat?
Chaga stejně jako i jiné medicinální houby působí na náš vnitřní mikrobiom a plní úlohu adaptogenu. To znamená, že připravuje tělo na zátěž a udržuje osídlení střevních bakterií v rovnováze, čímž napomáhá trávení a celkově pozitivně podporuje imunitní systém. Významnou roli hraje také v procesu zvaném apoptóza. Jedná se o cíleně řízenou buněčnou smrt, která se v těle běžně odehrává. Podle některých výzkumů právě chaga dovede tento děj u poškozených buněk vyvolat a tím předejít případným problémům a komplikacím

Chagu můžete sehnat buď v rozpustném prášku, nebo v kapslích. Při jejím výběru se vždy řiďte obsahem polysacharidů, které by se měly pohybovat okolo 30 %. Pokud byste zvolili přípravek s nižším poměrem, nedočkali byste se valného efektu. Vyšší koncentrace polysacharidů okolo 50 % se ale také nedoporučuje užívat dlouhodobě. Chaga s koncentrací vyššího podílu polysacharidů se používá pouze ke krátkodobému vyburcování organismu například při akutních stavech.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Má smysl pravidelně užívat probiotika, případně jaká zvolit?
Funkce probiotik je různorodá. Začíná u náležitého chodu střev, potlačování růstu škodlivých patogenů, udržování správného pH, usnadnění trávení potravy a končí až u imunitního sytému. Pokud tedy nemáme dlouhodobě v pořádku střeva, je dost pravděpodobné, že to zásadně a negativně ovlivní taktéž vlastní obranyschopnost.
L-arginin a jeho vliv nejen na srdce?
Aminokyselina arginin patří mezi semi-esenciální látky a za běžných podmínek se v našem těle vytváří spontánně, avšak někdy nastávají situace, kdy není organismus schopen tvořit argininu dostatečné množství. Produkce argininu v organismus se za běžných fyziologických podmínek uskutečňuje v tzv. biochemickém cyklu močoviny.
Rozdíl mezi přírodním a syntetickým vitaminem C?
Vitamin C je jeden ze základních vitaminů, které náš organismus potřebuje k tomu, aby mohl fungovat, tak jak má. Nejčastěji je zmiňován ve spojitosti s naším imunitním systémem, nicméně má řadu dalších významných úkolů, o nichž možná ani nevíte. Vzhledem k tomu, že jsme odkázáni na to, vitamin C přijímat, máme dvě možnosti, jak ho doplnit. První je samozřejmě za pomoci pestré stravy, tedy zařazením potravin, které jsou na něj bohaté. Největší množství bychom našli v šípku, černém rybízu, kiwi, červené paprice, listové zelenině či acerole


