Důležité látky v bylinkách, které bychom měli znát?
Rostliny se využívají k podpoře zdraví již od pradávna, proto je řada z nich prověřena již dlouholetou praxí. Mohou nám přinést velkou spoustu pozitiv, protože obsahují koncentraci složek, které jsou přínosné i pro nás samotné. Mohou prospět celkovému zdraví, přispět k lepší funkci orgánových soustav nebo posloužit jako prevence proti mnohým neduhům. Byla by tedy škoda nevyužít přírodní síly, kterou nám veškeré bylinky nabízí. Vzhledem k tomu, že bioaktivních látek, je v bylinkách opravdu celý zástup, podíváme se v dnešním článku na ty nejzákladnější skupiny.
Vitaminy, minerály a stopové prvky
Tato skupina je velice početná, ovšem její zástupci jsou asi úplně nejznámější. Tyto mikroživiny jsou životně důležité a v bylinkách jsou přítomny více, než byste si možná mysleli. Hojně je zastoupen především vitamin C, jehož nejvyšší množství obsahuje třeba acerola a šípek nebo pak různé vitaminy ze skupiny B či vitamin A a E. Avšak nenašli bychom téměř vitamin D, ten je záležitostí spíše živočišnou, popřípadě je k nalezení v složitěji vstřebatelné formě pouze v houbách. Z minerálních a stopových prvků nalezneme v každém druhu různorodé spektrum od hořčíku a zinku až po vápník a draslík.
Polyfenoly
Polyfenoly jsou sloučeniny, které jsou v bylinách poměrně rozšířené. Jejich hlavním úkolem je rostlinu chránit před patogeny a škůdci. Obecně se dále dělí na flavonoidy, třísloviny a lignany. Flavonoidy mají mnohostranné schopnosti. Jsou antioxidační, protizánětlivé, podporují imunitu a fungují jako antihistaminika. Patří sem třeba rutin, quercetin či resveratrol. Třísloviny neboli taniny (např. katechiny) omezují aktivitu kyslíkových radikálů, podporují trávení a krevní oběh. Lignany jsou rovněž antioxidační, a navíc prospěšné pro kardiovaskulární a trávicí systém.
Saponiny
Saponiny jsou povrchově aktivní glykosidy a slouží jako ochranná bariéra před škodlivinami. Jsou antibakteriální, imunostimulační a tonizační. Některé z nich podle výzkumů napomáhají udržet tu správnou hladinu cholesterolu a cukru v krvi, dodají příval energie a zlepšují funkci reprodukčního nebo nervového systému. Jisté typy saponinů jsou specifické a našli bychom je pouze v určité rostlině. Jedná se kupříkladu o ginsenosidy, které jsou přirozeně přítomné v ženšenu. Dále jsou rozličné saponiny obsaženy v divizně, bříze, sedmikrásce, kotvičníku, mace, pískavici a řadě dalších bylinek.
Polysacharidy
Jsou to složené cukry, které jsou buď rozpustné či nerozpustné. Hlavním a nejznámějším představitelem je škrob, jež slouží zejména jako zdroj energie. Polysacharidy mají nicméně také významné zastoupení v tzv. vitálních houbách, tedy takových, které mají mnoho zdravotních přínosů. Jedná se hlavně o betaglukany. Ty výrazně aktivují buňky imunitního systému, čímž zlepšují celkovou obranyschopnost organismu a odolnost proti infekčním onemocněním. Dále přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu a tlaku. Najdeme je v reishi, cordycepsu, coriolusu, hericiu, maitake, shiitake nebo dokonce v mořských řasách, obilovinách a kvasinkách.
Terpenoidy
Terpeny jsou silně aromatické sloučeniny, jež dodávají rostlinám charakteristickou a často velmi silnou vůni a chuť. Vyskytují se v listech, květech, plodech i kořenech. Silné aroma je na jednu stranu obranou proti různým škůdcům, na druhou stranu zase láká prospěšný hmyz, který rostlinu opyluje. Terpeny jsou antimikrobiální, protizánětlivé, dobře fungují v případě stresu a nervozity, podporují spánek a mírnění bolestí a jsou příznivé pro nervový systém. Dělí se podle struktury, a to dle počtu obsažených izoprenových jednotek. Podle toho se pak nazývají jako monoterpeny, diterpeny, triterpeny atd. Patří sem například myrcen, limonen, linalool, menthol či geraniol.
Alkaloidy
Alkaloidy se řadí mezi druhotně tvořené zásadité a dusíkaté látky. Mají většinou výrazně pozitivní vliv na organismus, jisté z nich jsou však v určitém množství silně toxické. V současnosti jich je známo několik tisíc. Mají nahořklou chuť a vlastnosti se napříč jednotlivými druhy mohou velice lišit. Jmenovat můžeme třeba piperin v černém pepři, jež podněcuje produkci trávicích enzymů nebo kofein, theobromin a theofylin, které jsou přírodními stimulanty.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10487995/

Doplňky stravy na podporu erekce, jaké vybrat??
Doplňků stravy na podporu erekce je na českém trhu nespočet. Jejich velkou výhodou je to, že jsou dostupné bez lékařského předpisu a při jejich správném užívání nehrozí žádné závažné vedlejší účinky, což například u léků s účinnou látkou sildenafil (viagry) nelze tvrdit.

Mužský přechod neboli andropauza, jak se projevuje?
Produkce můžské pohlavní látky začíná v pubertě a pokračuje po celý život, ovšem od určitého věku dochází k postupnému snižování jeho tvorby. Jeho nedostatek může způsobovat různé projevy, jež nemusí zahrnovat pouze fyzické příznaky, ale rovněž ty psychické. Každý jedinec je však odlišný, a vše je proto i v tomto ohledu individuální. Můžete tudíž pociťovat jinou kombinaci projevů a v různé míře

Co jsou kolagenní peptidy?
Kolagen je jeden z nejrozšířenějších typů proteinů v lidském organismu. Jedná se o nerozpustnou vláknitou bílkovinu, kterou si tělo ve většině případů umí samo vytvořit, tato schopnost se však zpomaluje. Syntéza probíhá tak, že tělo vezme určité druhy aminokyselin, které na sebe naváže, čímž vznikne kolagen, jež se dále využívá dle potřeby. Molekula je složena asi z 19 druhů aminokyselin, z nichž největší množství připadá na glycin, prolin a hydroxyprolin. Kolagen se běžně vyskytuje ve své čisté neboli nativní verzi. To je nepozměněná přírodní forma, jež je ale bohužel pro tělo hůře vstřebatelná. Proto se začali vytvářet kolagenní peptidy, s nimiž se možná častěji setkáte pod názvem hydrolyzovaný kolagen. Ten je již sice jistým způsobem upraven, ale pouze k lepšímu. Nemusíte se tedy ničeho obávat. Kolagenní peptidy se liší hlavně molekulární strukturou, která je pro nás daleko snadněji využitelná.