-
Hlavní stránka
- Blog
- Hlíva ústřičná jako doplněk stravy – jaká koncentrace je nejvhodnější?
Hlíva ústřičná jako doplněk stravy – jaká koncentrace je nejvhodnější?
Hlíva ústřičná, latinsky Pleurotus ostreatus, je dřevokazná houba obsahující cenné látky podporující imunitní systém. Svým tvarem a barvou připomíná ústřice, což vysvětluje její české pojmenování. Jako jedna z mála medicinálních hub roste také na území Evropy včetně České republiky. V čem tkví její hlavní přínos pro lidský organismus a jak poznat kvalitní doplněk stravy s hlívou ústřičnou? To a mnohem více, vám prozradíme v následujícím článku.
Jak hlíva ústřičná vypadá a kde roste?
Hlíva ústřičná je jedlá houba, která parazituje na kmenech a pařezech listnatých stromů. Klobouk má hladký a šedavě zbarvený v závislosti na vzdušné vlhkosti. Zajímavé je na ní to, že roste v trsech střechovitě posázených nad sebou a jako pravá dřevokazná houba dovede ze dřeva přijímat různé prospěšné látky.
Plodnice hlívy ústřičné je možné použít čerstvé či nasušené do omáček nebo polévek. Chuť mají lehce nasládnou a vůni typicky houbovou. Jelikož ale hlíva ústřičná roste od teplých jarních dnů do listopadu, jejího pozitivního vlivu na imunitní systém si právě v období, kdy ho naše tělo potřebuje ze všeho nejvíce, příliš neužije. Proto také vznikly doplňky stravy s hlívou ústřičnou. Při jejich výběru je ale potřeba hlídat koncentraci polysacharidů a kvalitu zpracování.
Jak vybrat ideální doplněk stravy s hlívou ústřičnou?
Důležitou složkou hlívy ústřičné, stejně jako u jiných medicinálních hub, jsou polysacharidy, které svým efektem napodobují působení antibiotik. U hlívy ústřičné se konkrétně jedná o přírodní komplexní polysacharid 1,3 d-glukan. Ten pozitivně ovlivňuje hladinu zlého LDL cholesterolu v krvi, bojuje proti infekcím a celkově aktivuje obranyschopnost těla.
Na rozdíl od jiných obsahových látek u polysacharidů neplatí nepsané pravidlo, že čím vyšší koncentrace tím lépe. Dlouhodobým testováním se totiž zjistilo, že 30% koncentrace polysacharidů má optimální terapeutické účinky. Říkáte si jak to?
Je tomu tak proto, že vyšší podíl polysacharidů v extraktu zabírá prostor pro další aktivní látky. Tím pak efekt houby není tak širokospektrální. Naopak nižší koncentrace než zmíněných 30 % také není dobré volit, protože přípravek pak nemusí mít tak silný efekt.
Jakými aktivními látkami je hlíva ústřičná tak unikátní?
Kromě blahodárných polysacharidů hlíva ústřičná dále obsahuje terpeny, statiny – z nich především lovastatin a chitin. Všechny tyto látky mají kladný vliv na hladinu tuků v krvi a působí preventivně proti ucpávání cév a kardiovaskulárním chorobám. Tím však výčet obsahových látek v hlívě nekončí.
Hlíva ústřičná je jedinečná také obsahem minerálních látek a vitaminů. Z minerálních a stopových prvků v ní můžeme najít zinek, železo, draslík, fosfor, jod a selen. Z vitaminů obsahuje velké množství vitaminů skupiny B, dále vitamin K, D a C. V neposlední řadě je plná vlákniny, prospěšných aminokyselin, bílkovin a sterolů.
Čím je hlíva ústřičná prospěšná?
Díky rozličnému obsahu přírodních látek se od hlívy můžete dočkat širokého efektu na celý organismus – od celkové podpory organismu a obranyschopnosti, přes snížení hladiny cholesterolu, až po zmírnění stresu a únavy. Podíl vlákniny dokonce pomáhá s trávením. Opomenout nelze ani skvělý efekt hlívy na blokování volných radikálů, jež mají za následek rychlejší stárnutí a degeneraci organismu.
Hlíva ústřičná podporuje:
- podporuje obranyschopnost organismu
- podporuje správnou funkci uminitního systému
- Reguluje hladinu zlého LDL cholesterolu v krvi
- Podporuje trávení, činnost jater a regeneraci
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Jak zmírnit projevy alergií? Zkuste Quercetin!
Quercetin neboli také česky kvercetin je přírodní látka polyfenolového původu. Konkrétně náleží mezi tzv. flavonoidy, které se pyšní vysokou antioxidační aktivitou. Jedná se o žlutý pigment, který najdeme jako běžnou součást rostlinné říše. Nejvýrazněji je zastoupen třeba v čerstvých kaparách, ty ovšem málokdo konzumuje pravidelně.
Přírodní sladidla a jaké vybrat?
Klasický nejpoužívanější cukr je získáván z cukrové řepy či třtiny, a je tedy rovněž přírodním sladidlem. Přírodní jsou ty, jež mají svůj původ v přírodě, nejsou vytvářeny uměle a ani nijak výrazně upravovány. Řepný cukr je z chemického hlediska tvořen převážně sacharózou, a to skoro ze stejného poměru glukózy a fruktózy. Obvykle se rafinuje, což je proces, kdy dochází k odstraňování nečistot a ostatních nechtěných složek. Vznikne pak bílá krystalická látka. S třtinových cukrem se častěji setkáme v jeho zlatohnědé nečištěné podobě. Obsahuje o trochu více vitaminů a minerálů, jenže v kvantitě, v jakém bychom ho měli konzumovat to nehraje významnou roli. Předností je spíše příjemná lehce karamelová chuť a vůně.
Vitamin K2, proč je stejně důležitý jako vitamin D3?
Vitaminy rozpustné v tucích, A,D,E,K, představují jednu z nejdůležitějších složek naší potravy. Lidské tělo si vitaminy, až na pár výjimek, nedokáže samo vyrobit, a proto je musíme přijímat v podobě bohaté a živé stravy. V poslední době se pozornost odborné i laické veřejnosti zaměřila na vitamin D3, a to nejen v souvislosti se vstřebáváním vápníku ze střeva do krve, ale také pro jeho nezastupitelnou úlohu ve fungování imunitního systému. Zato vitamin K2 (menachinon) zůstává stále neprávem opomíjen, možná až podceňován.
