-
Hlavní stránka
- Blog
- Jaké jsou vhodné formy zinku?
Jaké jsou vhodné formy zinku?
Zinek je minerální látkou, která hraje klíčovou roli ve více procesech v našem těle, než bychom si možná dokázali představit. Běžně tento minerál přijímáme v jídle, ovšem ne vždy to je v dostatečném množství. Už však jeho nepatrný deficit může vyvolat řadu obtíží a narušit přirozené mechanismy. Proto není na škodu ho organismu dodávat v podobě suplementu. Ten bychom si ale měli pečlivě vybírat, jelikož ne všechny zinky přinesou ten stejný užitek. Může mít totiž různé formy. V tomto článku si tedy popíšeme nejen to, jak je zinek významný pro optimální funkci těla, ale hlavně to, proč bychom měli sahat po jeho organických variantách.
Proč naše tělo potřebuje zinek?
Pokud bychom tu měli rozebrat celý seznam toho, pro co je zinek nepostradatelný, byli bychom tu opravdu dlouho. Zinek je totiž přítomný u několika stovek biochemických reakcí. Vyjmenujeme si tudíž alespoň ty nejznámější a nejdůležitější.
Lidský organismus potřebuje zinek již od úplného počátku života. Ovlivňuje celkový vývoj dítěte a pokud schází, má to negativní dopad jak po stránce fyzické, tak psychické. Zinek je dále zásadní pro normální fungování imunitního systému a obranu proti infekčním onemocněním. Je významný také v případě, když už nemocí procházíte. Dokáže zkrátit dobu trvání a zmírnit příznaky. Zinek se podílí na syntézách makroživin, mastných kyselin, vitaminu A a nukleových kyselin. Podporuje buněčný růst, rychlost buněčného dělení, regeneraci a hojení. Vyžadují ho vlasy, nehty, zuby, a dokonce je nepostradatelný pro zdraví našeho zraku. Je rovněž antioxidantem a napomáhá udržovat normální hladinu testosteronu v krvi. Navíc přispívá ke správné činnosti pohlavních orgánů a je prospěšný pro plodnost.
Z čeho zinek přijímáme a na co si dát pozor?
Zinek se sice nachází v širokém spektru potravin, ale ne každá ho obsahuje v takové míře. Je také důležité mít na mysli, že z některých potravin se může zinek zpracovávat hůře. Je tomu tak především u rostlinné stravy. Na vinně je přítomná kyselina fytová, která vytváří spolu se zinkem nerozpustné komplexy. To pak znemožňuje absorpci zinku. Nicméně zinek je obsažen v obilovinách, ořechách, luštěninách, semínkách a rýži. Z živočišné stravy to je zejména červené maso, vnitřnosti, mořské plody a vaječný žloutek. Jelikož si tělo zinek samo vyrobit neumí, je nutné dbát na jeho příjem právě ve stravě. Obzvláště u veganů a vegetariánů není na škodu zinek přijímat pomocí doplňků stravy. Ty však nefungují všechny stejně dobře.
- Organické vs anorganické formy zinku
Zinek může mít mnoho podob. Existují rozličné typy a druhy, z nichž má ovšem každý jinou využitelnost v organismu. Základní dělení zinků je na ty anorganické a organické. Co se týče anorganických forem, ty vám moc užitku bohužel nepřinesou. Jejich vstřebatelnost se pohybuje kolem pouhých 10 %, váží se v těle totiž do špatně rozpustných podob. Volte tedy vždy formu organickou či chelátovou (efektivní organický typ se specifickou vazbou). Mezi organické zinky patří:
- Citrát zinečnatý – organický zinek vykazující lepší biovyužitelnost nežli u anorganických forem. Při potřebě vyšších dávek je vhodný ke kombinování s jinými druhy, protože ve větších množstvích může zapříčinit trávicí obtíže.
- Bisglycinát zinečnatý – nejsnáze vstřebatelná chelátová forma zinku. Molekula zinku je zde vázána na dvě molekuly aminokyseliny glycinu. Nezpůsobuje žádné problémy v oblasti trávicího traktu. Absorbuje se až 80 % z přijaté dávky.
- Glukonát zinečnatý – jedná se o zinečnatou sůl kyseliny glukonové. Je dobrou volbou při výběru zinku, protože se pyšní vysokou biologickou dostupností.
- Pikolinát zinečnatý – zinečnatá sůl kyseliny pikolové. Obdobný typ se stejně dobrou vstřebatelností jako předchozí glukonát.
- Orotát zinečnatý – organická forma vázána na kyselinu orotovou, jež je opět vhodnou variantou zinku.
Tyto organické/chelátové formy zinku jsou skvělé pro doplnění potřebné hladiny zinku. Všechny je možné užívat dlouhodobě, a dokonce je libovolně kombinovat. Pozor však na nadměrný příjem, který může narušit vstřebávání jiných důležitých látek – například železa či mědi.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Co je to krilový olej a jaké má výhody?
Krilový olej neboli krill oil si v poslední době získává své místo na trhu, a to jako alternativa k rybímu tuku. Je mu totiž v mnoha ohledech podobný, a tudíž může být i velmi prospěšný pro naše zdraví. Z tohoto důvodu se začali vyrábět různé doplňky s jeho obsahem, které vám poskytnout dostatečnou dávku omega 3 mastných kyselin. Ty jsou pro fungování organismu nezbytné, ovšem ne vždy jich přijímáme tolik, kolik bychom opravdu měli. Olej se získává z drobných a poloprůsvitných korýšů, které obývají některé oceány a žijí ve velkých hejnech. Dohromady se pak označují jako kril. Povětšinou slouží jako potrava pro velryby, ptáky a tuleně. Svým vzhledem se tito živočichové značně podobají malým krevetám. Hlavním zástupcem je krunýřovka krillová, která žije především hluboko v chladnějších vodách polárního pásu.
Kotvičník zemní – je ten bulharský opravdu nejkvalitnější?
Kotvičník zemní známý také pod svým latinským názvem Tribulus Terrestris, je v dnešní době velmi známá a diskutovaná rostlinka. Je spojována nejen s podporou sportovního výkonu, ale také s udržováním správné hladiny pohlavních hormonů a náležitou funkcí pohlavních orgánů, a to nejen u mužů, ale také i u žen. Jeho příznivý vliv však může prospět i jiným částem organismu jako je třeba kardiovaskulární systém, močové ústrojí či nervová soustava. V kotvičníku zemním lze nalézt především steroidní saponiny, alkaloidy, flavonoidy, třísloviny a glykosidy. Každá z těchto aktivních látek má svůj určitý přínos a může podporovat správnou funkci procesů v organismu. Některé z těchto látek působí jako silný antioxidant nebo podporují odbourávat volné radikály, jiné zase mohou příznivě působit například na hladinu cholesterolu.
Hlíva ústřičná jako doplněk stravy – jaká koncentrace je nejvhodnější?
Hlíva ústřičná, latinsky Pleurotus ostreatus, je dřevokazná houba obsahující cenné aktivní látky podporující imunitní systém. Svým tvarem a barvou připomíná ústřice, což vysvětluje její české pojmenování. Jako jedna z mála medicinálních hub hlíva roste také na území Evropy včetně České republiky. Hlíva ústřičná je jedlá houba, která parazituje na kmenech a pařezech listnatých stromů. Klobouk má hladký a šedavě zbarvený v závislosti na vzdušné vlhkosti. Zajímavé je na ní to, že roste v trsech střechovitě posázených nad sebou a jako pravá dřevokazná houba dovede ze dřeva přijímat různé prospěšné látky.
