-
Hlavní stránka
- Blog
- Kyselina fytová a proč si na ni dát pozor?
Kyselina fytová a proč si na ni dát pozor?
Pokud jste o kyselině fytové doposud neslyšeli, možná byste se o ni měli začít trochu zajímat, a to zejména v případě, že se stravujete výhradně rostlinnou stravou. Již dlouhou dobu se vedou diskuze o tom, zda je tato látka ve skutečnosti prospěšná či spíše nikoliv. Má totiž svá pozitiva, ale také jedno velké negativum, které může být z hlediska příjmu mikroživin zásadní. Co je to ale vlastně za látku a jaké má tedy vlastnosti? To vše se dozvíte níže v dnešním článku.
Co je to kyselina fytová?
Kyselina fytová (myo-inositol hexafosforečná kyselina) je jednou z přírodních a poměrně unikátních látek, která se řadí mezi inositolfosfáty a v přírodě je jedním z nejhojněji se vyskytujících zástupců z této skupiny. Tato kyselina je aniontem a má přirozenou schopnost se spojovat s kationty různorodých minerálů do sloučenin, čímž vzniknou rozličné soli. Z tohoto důvodu se můžete setkat také s označením fytáty, jež odkazuje právě na tyto sloučeniny kyseliny fytové.
V čem je kyselina fytová obsažena?
Přítomna je především v rostlinách, a to hlavně v semenech, kde tvoří důležitou zásobárnu fosforu. Ten je využíván jakožto zdroj energie pro klíčení. Pro rostlinstvo je tedy velice významná. Vyskytuje se ve velkém množství zejména v luštěninách, obilovinách, ořechách a olejninách. Našli bychom ji (již v menším zastoupení) dokonce v různých druzích ovoce a zeleniny. Jedná se třeba o jahody, brokolici, mrkev, brambory či ostatní kořenovou zeleninu.
Jaký vliv má kyselina fytová na minerály?
Kyselina fytová patří mezi tzv. antinutriční látky. To jsou složky potravin rostlinného původu, které se v nich nachází zcela běžně, ovšem snižují nutriční neboli výživovou hodnotu těch potravin, v nichž jsou přítomny. Omezují totiž biologickou využitelnost některých obsažených a také pro nás nepostradatelných živin.
Konkrétně kyselina fytová má na sebe tendenci vázat jisté minerální látky – zinek, železo, hořčík, mangan, vápník a další. Vytváří s nimi nerozpustné komplexy, které jsou pro lidské tělo nevstřebatelné. Proto nemohou být tyto minerály následně využity dle potřeby a mohou postupně začít v organismu chybět. Nedostatek minerálů pak negativně ovlivňuje funkce a přirozené procesy těla. Dochází například k narušení imunitního systému, špatnému hojení, zhoršené činnosti orgánů, únavě, psychické nerovnováze, anémii a jiným obtížím.
Dá se kyseliny fytové zbavit?
Existuje hned několik způsobů, jak množství kyseliny fytové v potravinách výrazně snížit. Za prvé můžete luštěniny, obiloviny i ořechy namočit na několik hodin do vody. Potřebná doba namáčení se u různých typů potravin často liší, proto je nejlepší nechat je louhovat alespoň přes noc. Další možností je klíčení – to způsobuje rozklad fytátů. Poslední variantou je fermentace. Při kvašení totiž vzniká kyselé prostředí, v němž dochází k postupnému rozpadu fytátů, kterých je tímto způsobem odstraněno až 90 %.
Má kyselina fytová přínosy pro zdraví?
Tato látka je sice poněkud problematická, nicméně má i své kladné vlastnosti, jež mohou být přínosem dokonce pro náš organismus. Pokud se tedy stravujete rozmanitě, nepředstavuje tato složka takový problém, jako v případě veganského či vegetariánského stravování, kdy je přísun minerálních látek zajišťován především právě rostlinnou stravou, která obsahuje zároveň antinutriční fytáty. Tato kyselina má však pozitivní dopad třeba na regulaci glukózy v krvi, metabolismus tuků a snižování LDL (,,škodlivého “) cholesterolu v krvi. Navíc vykazuje antioxidační působení a hovoří se i o zlepšení kardiovaskulárního zdraví nebo prospěšném vlivu pro dutinu ústní, kdy by měla napomáhat chránit sklovinu a snižovat zápach z úst.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Phytate Intake, Health and Disease: “Let Thy Food Be Thy Medicine and Medicine Be Thy Food” - PMC [online]. [cit. 27. 06. 2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9855079/#B7-antioxidants-12-00146
Na co je dobrá ashwagandha?
Tato bylina má široké spektrum prospěšných vlastností. V první řadě se řadí mezi adaptogeny neboli rostliny, jenž zlepšují schopnost organismu se přizpůsobit prostředí či změnám vnějších podmínek. Ashwagandha proto přispívá ke zvýšení odolnosti organismu, a to po fyzické i duševní stránce. Z tohoto důvodu je rovněž s oblibou využívána ke zmírnění stresu a napětí. Dokáže totiž korigovat hladinu stresového hormonu kortizolu, který je ve vypjatých situacích více vyplavován. I když tento hormon z určitých důvodů potřebujeme, jeho dlouhodobě zvýšená hladina může být jednou z příčin zhoršeného zdravotního stavu.
Jak spolu souvisí vápník, vitamin D3 a K2?
Vitamin D3 a vitamin K2 jsou v poslední době hodně diskutované vitaminy rozpustné v tucích. Bylo totiž zjištěno, že se jedná o nejaktivnější formy vitaminu D a K, takže jejich pravidelným užíváním lze dosáhnout mnohem lepších výsledků než konzumací „obyčejného déčka“ nebo vitaminu K1. Ještě zajímavější je ale souvislost těchto vitaminů s vápníkem.
Zinek – významný minerál pro naše tělo
Zinek patří mezi základní minerály resp.stopové a esenciální prvky. Jednoduše rečeno to znamená, že se v lidském těle vyskytuje zinek jen v malém množství a naše tkáně a orgány si jej nedovedou samy vytvořit. Doporučená denní dávka elementárního zinku se pohybuje okolo 10 mg. Toto množství je pouze orientační a přísun zinku je dosti individuální a zaléží na mnoha aspektech jako je těhotenství, kojení, sportovní zátěž, žívotní styl a mnoho dalších. Samozřejmě při nedostatku, případně zmíněných okolnostech je potřeba přísun zinku zvýšit a to až několikanásobně.
