-
Hlavní stránka
- Blog
- Kyselina fytová a proč si na ni dát pozor?
Kyselina fytová a proč si na ni dát pozor?
Pokud jste o kyselině fytové doposud neslyšeli, možná byste se o ni měli začít trochu zajímat, a to zejména v případě, že se stravujete výhradně rostlinnou stravou. Již dlouhou dobu se vedou diskuze o tom, zda je tato látka ve skutečnosti prospěšná či spíše nikoliv. Má totiž svá pozitiva, ale také jedno velké negativum, které může být z hlediska příjmu mikroživin zásadní. Co je to ale vlastně za látku a jaké má tedy vlastnosti? To vše se dozvíte níže v dnešním článku.
Co je to kyselina fytová?
Kyselina fytová (myo-inositol hexafosforečná kyselina) je jednou z přírodních a poměrně unikátních látek, která se řadí mezi inositolfosfáty a v přírodě je jedním z nejhojněji se vyskytujících zástupců z této skupiny. Tato kyselina je aniontem a má přirozenou schopnost se spojovat s kationty různorodých minerálů do sloučenin, čímž vzniknou rozličné soli. Z tohoto důvodu se můžete setkat také s označením fytáty, jež odkazuje právě na tyto sloučeniny kyseliny fytové.
V čem je kyselina fytová obsažena?
Přítomna je především v rostlinách, a to hlavně v semenech, kde tvoří důležitou zásobárnu fosforu. Ten je využíván jakožto zdroj energie pro klíčení. Pro rostlinstvo je tedy velice významná. Vyskytuje se ve velkém množství zejména v luštěninách, obilovinách, ořechách a olejninách. Našli bychom ji (již v menším zastoupení) dokonce v různých druzích ovoce a zeleniny. Jedná se třeba o jahody, brokolici, mrkev, brambory či ostatní kořenovou zeleninu.
Jaký vliv má kyselina fytová na minerály?
Kyselina fytová patří mezi tzv. antinutriční látky. To jsou složky potravin rostlinného původu, které se v nich nachází zcela běžně, ovšem snižují nutriční neboli výživovou hodnotu těch potravin, v nichž jsou přítomny. Omezují totiž biologickou využitelnost některých obsažených a také pro nás nepostradatelných živin.
Konkrétně kyselina fytová má na sebe tendenci vázat jisté minerální látky – zinek, železo, hořčík, mangan, vápník a další. Vytváří s nimi nerozpustné komplexy, které jsou pro lidské tělo nevstřebatelné. Proto nemohou být tyto minerály následně využity dle potřeby a mohou postupně začít v organismu chybět. Nedostatek minerálů pak negativně ovlivňuje funkce a přirozené procesy těla. Dochází například k narušení imunitního systému, špatnému hojení, zhoršené činnosti orgánů, únavě, psychické nerovnováze, anémii a jiným obtížím.
Dá se kyseliny fytové zbavit?
Existuje hned několik způsobů, jak množství kyseliny fytové v potravinách výrazně snížit. Za prvé můžete luštěniny, obiloviny i ořechy namočit na několik hodin do vody. Potřebná doba namáčení se u různých typů potravin často liší, proto je nejlepší nechat je louhovat alespoň přes noc. Další možností je klíčení – to způsobuje rozklad fytátů. Poslední variantou je fermentace. Při kvašení totiž vzniká kyselé prostředí, v němž dochází k postupnému rozpadu fytátů, kterých je tímto způsobem odstraněno až 90 %.
Má kyselina fytová přínosy pro zdraví?
Tato látka je sice poněkud problematická, nicméně má i své kladné vlastnosti, jež mohou být přínosem dokonce pro náš organismus. Pokud se tedy stravujete rozmanitě, nepředstavuje tato složka takový problém, jako v případě veganského či vegetariánského stravování, kdy je přísun minerálních látek zajišťován především právě rostlinnou stravou, která obsahuje zároveň antinutriční fytáty. Tato kyselina má však pozitivní dopad třeba na regulaci glukózy v krvi, metabolismus tuků a snižování LDL (,,škodlivého “) cholesterolu v krvi. Navíc vykazuje antioxidační působení a hovoří se i o zlepšení kardiovaskulárního zdraví nebo prospěšném vlivu pro dutinu ústní, kdy by měla napomáhat chránit sklovinu a snižovat zápach z úst.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Phytate Intake, Health and Disease: “Let Thy Food Be Thy Medicine and Medicine Be Thy Food” - PMC [online]. [cit. 27. 06. 2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9855079/#B7-antioxidants-12-00146
Garcinie kambodžská – proč je důležité sledovat obsah HCA?
Garcinie kambodžská, též tamarind malabarský, je vysoký tropický keř, kterému se daří v pralesích jihovýchodní Asie. Již v dávných dobách se v tradiční indické medicíně používal ke zmírnění revmatismu a střevních problémech. Dnes je ale znám především pro své redukční schopnosti, kterých si cení lidé po celém světě. Aby ale doplněk stravy s garcinií kambodžskou maximálně fungoval, je potřeba sledovat obsah HCA (kyselina hydroxycitrónová ). Garcinie kambodžská, latinsky garcinia cambogia, je keř s tmavě zelenými listy a zajímavými plody. Jeho výška se pohybuje v rozmezí 5 až 20 metrů, díky čemuž působí majestátně.
Jak podpořit paměť, myšlení a koncentraci?
Kognitivní či poznávací funkce je souhrnné označení pro funkce, díky kterým můžeme vnímat okolní svět, reagovat na něj, učit se, přemýšlet a přizpůsobit se. Zahrnuje paměť, koncentraci (pozornost), rychlost zpracovávání informací, rozhodování, řečové schopnosti, rychlost myšlení nebo dokonce také prostorovou orientaci.
Maca a Kotvičník zemní – je vhodné je kombinovat?
Maca peruánská a kotvičník zemní známý také jako tribulus terrestris jsou dvě odlišné bylinky, které toho ale mají hodně společného. Možná jste o nich už slyšeli a teď si kladete otázku, proč se doporučuje jejich kombinace. A právě na to vám odpovíme v následujících řádcích. otvičník zemní, známý pod latinským názvem (tribulus terrestris), je jednoletá bylina, s níž se můžeme setkat i u nás. Původně ale pochází z jihovýchodní části Asie. Poznat ji lze podle tmavě zelených listů řapíkatého vzhledu a jasně žlutého květu či ostnatých plodů. Maca peruánská, latinsky (Lepidium meyenii), je přízemní rostlina, která roste v nehostinných podmínkách peruánských And v nadmořské výšce kolem 3000–4000 metrů nad mořem. V takové výšce samozřejmě příliš rostlin neroste, a právě proto je úchvatné, jak se mace na kamenitých svazích skvěle daří.
