Kyselina hyaluronová ve formě séra nebo kapslí?
Kyselina hyaluronová má v posledních letech čestné místo v rozličných produktech z oblasti proti stárnutí, vráskám a na hydrataci. Nalezneme ji jako součást přípravků pro péči zvenčí, jako jsou krémy, intenzivnější séra, a dokonce i třeba v šamponech nebo make-upu. Ovšem kyselina hyaluronová je hojně využívána také pro vnitřní účely, kdy bývá obsažena v doplňcích stravy. Tato látka se zcela přirozeně nachází v jistých částech našeho organismu, kde má významnou roli. Bohužel je ale známo, že s postupným stárnutím se její množství samovolně a výrazně snižuje. Z tohoto důvodu není na škodu, ji od určité doby tělu dodávat právě jiným způsobem. Otázkou ale zůstává, zda jsou efektivnější například séra či je blahodárnější vnitřní užívání. Na tuto otázku se proto zaměříme v tomto článku.

Co přesně je kyselina hyaluronová?
Pro kyselinu hyaluronovou jsou velmi často používané i jiné názvy. Proto může být řada lidí, po přečtení složení na produktu, zmatena. Stále více se totiž označuje spíše pojmem hyaluronan nebo hyaluronát. Je to tomu tak z toho důvodu, že se tato molekula, jež je vlastně polysacharidem, vyskytuje v přírodě častěji jako forma soli, nikoliv přímo kyselina. Ta je složena právě z hyaluronanu a další látky – například vápníku, sodíku či draslíku. Nicméně na čistou kyselinu narazit můžeme, ovšem problémem je její velká nestálost. Tudíž se využívá především jejích solí. Ty se však pyšní totožnými vlastnostmi jakožto samotná kyselina. Dnes jsou tyto pojmy běžně zaměňovány a prakticky poukazují na tu samou látku. Nejhojněji je pak používán tzv. hyaluronát sodný.
Jaké schopnosti kyselina hyaluronová má a kde je přirozeně přítomna?
Vlastnosti kyseliny hyaluronové jsou jistě více než cenné. Je to mazlavá tekutina, s vysokou viskozitou, která je rozpustná ve vodě. Užitečná je zejména pro svoji schopnost vázat na sebe značné kvantum vody – a to až několik litrů na pouhý jediný gram. Díky tomu je prospěšná pro hydrataci pleti. Dobře hydratovaná pokožka pak pomaleji stárne a případné vrásky nevznikají tak rychle. Kyselina hyaluronová je rovněž přínosná jako antioxidant, účastní se tkáňové obnovy a buněčné regenerace, a protože vykazuje vysokou vazkost je příznivá pro správnou funkci kloubů, kde se chová jako mazivo.
V těle se kyselina hyaluronová nachází na mnohých místech. Je součástí veškeré mezibuněčné hmoty. Je to jedna ze složek pojivových, epiteliálních a nervových tkání. Větší množství je zastoupeno v očním sklivci, synoviální tekutině (tekutina obklopující klouby) a kůži.
Typy kyseliny hyaluronové a v jaké formě si ji tedy vybírat?
To, jestli sáhnou po séru nebo kapslích záleží na tom, co od kyseliny hyaluronové vlastně vyžadujete. S tím vším se pojí velikost jejích molekul. Dle nich se totiž rozlišují tři typy. Vysokomolekulární, středněmolekulární a nízkomolekulární kyselina hyaluronová. Čím vyšší molekulární hmotnost, tím jsou obsaženy větší molekuly. Vysokomolekulární kyselina je vhodná pro vnější využití, nízkomolekulární funguje dobře i zevnitř.

V případě, že chceme pouze hydratovat pleť, můžeme si vystačit s kyselinou hyaluronovou ve formě séra. Zůstává na povrchu kůže, kde efektivně zdokonaluje hydrataci vrchní vrstvy pokožky (epidermis), na níž vznikají jemné vrásky a linky. Když je navíc přítomen nízkomolekulární typ, pronikne hlouběji, kde zlepšuje stav i o něco hlubších vrásek. Pokud ovšem chceme, aby kyselina hyaluronová fungovala komplexněji, je vhodné ji užívat rovněž v kapslích. Nejen že pak podnítí případný pozitivní dopad aplikované kosmetiky, ale je dobrým pomocníkem i v oblasti pohybového aparátu, kde přispívá k náležité funkci kloubů, zdraví veškerého vaziva a tkání. Kyselina hyaluronová je totiž velice odolná vůči tlaku, tudíž jsou části pohybového ústrojí chráněny před opakovaným stlačováním a namáháním.
Jestliže tedy opravdu chcete jen podpořit hydrataci pleti, můžete zvolit nejprve jenom sérum s obsahem kyseliny hyaluronové. To vylepší zevnější stav pokožky, která bude na pohled vyživená, hladká a pružnější. Pokud vás však trápí výraznější vrásky a potřebujete zlepšit zdraví kloubů, je na místě pravidelně doplňovat kyselinu hyaluronovou pomocí kapslí. Nicméně nikdy není na škodu oba způsoby kombinovat, pro ještě viditelnější výsledek.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc.Michaela Fulínová
Kotvičník zemní a jakou formu vybrat – kapsle, tinkturu nebo prášek?
Kotvičník zemní pod latinským názvem tribulus terrestris je velmi oblíbená bylinka s jasně žlutým květem, která je proslulá svými afrodiziakálními a posilujícími vlastnostmi. Kotvičník zemní lze sehnat v různorodém provedení od čajů přes kapsle až po tinktury. Pokud se tedy pro užívání kotvičníku zemního neboli tribulusu terrestris rozhodnete, pochopitelně budete očekávat co nejlepší výsledky. Těch se ale dočkáte jedině, pokud sáhnete po správné formě kotvičníku zemního s deklarovaným obsahem aktivních látek a to konkrétně saponinů nebo protodioscinu.
Melatonin na problémy se spánkem?
Melatonin se za běžných okolností v organismu neustále a přirozeně produkuje. Jeho množství však během dne a noci kolísá. To je nicméně naprosto normální, ba dokonce i žádoucí. Je vytvářen v mezimozku, konkrétně v úseku nazývaném jako epifýza. Někdy se této části říká rovněž šišinka mozková či nadvěsek mozkový. Zde ho vyrábí buňky, které se jmenují pinealocyty. Pro syntézu melatoninu je ovšem ještě zapotřebí tryptofan, což je esenciální aminokyselina, jež je složitými procesy postupně přeměněna na serotonin (tkáňový hormon, neurotransmiter, hormon štěstí), z něhož je následně vytvořen právě melatonin.
Rybí olej, proč je důležitý jeho dostatečný přísun?
Rybí olej, nazývaný také jako rybí tuk, je látka, kterou s oblibou využívaly už naše babičky, protože již tehdy bylo jasné, že obsahuje látky, jež jsou pro tělo velice prospěšné. Podávat se může po lžičkách, stejně jako to bylo běžné dříve nebo si v dnešní době můžeme pořídit kapsle olejem naplněné. V takovém případě odpadá i lehce nepříjemná chuť, kvůli níž není rybí tuk moc oblíbeným doplňkem. Rybí olej je tuk, který se nachází ve tkáni a játrech ryb. Při pokojové teplotě má tekutou konzistenci. Najdeme ho v určité míře ve všech existujících rybách, ovšem některé ho obsahují podstatně více než jiné. Největší zásobárnou rybího oleje, a prospěšných látek v něm obsažených (zejména omega 3), je především losos, sardinky, makrela, tuňák, sleď a ančovičky.


