Mandle a jejich přínos pro naše tělo?
Mandle jsou nutričně bohatá jádra, která velice dobře chutnají. Dopřávání si hrsti mandlí několikrát do týdne proto představuje nejen skvělou volbu pro vaše zdraví, ale i vítané zpestření jídelníčku. Stačí jich zkonzumovat jen pár a hned zlepšíte svůj denní příjem vlákniny, bílkovin, vitaminu E a antioxidantů. Výborně se proto hodí jako alternativní zdroj proteinů a tuků pro vegetariány a vegany. To ale není vše. Zjistěte, v čem dalším jsou mandle unikátní a jaký vliv mají na lidské tělo.
Kde mandle rostou a jaké se s nimi pojí zajímavosti?
Mandle jsou jádra semen, která rostou na stromě zvaném mandloň obecná, také někdy přezdívaném jako mandlovník. Tomuto stromu se ze všeho nejlépe daří v subtropických oblastech, avšak vyrůst dokáže i u nás, především na Moravě. Teplé oblasti mu prospívají natolik, že může dosáhnout až výšky 12 metrů. Na mandloni je zajímavé také to, že jejím nejbližším příbuzným jsou broskvoně a meruňky.
Tak jako u jiných stromů i mandloní existuje hned několik druhů. Všeobecně se ale mandlovníky dělí na ty s hořkými a sladkými semeny. Hořké jsou pro zdraví člověka nebezpečné, neboť obsahují jedovatý amygdalin, který se v trávicím traktu přeměňuje na kyanovodík. Běžně se s těmito mandlemi ale u nás v obchodech nesetkáte, takže nemusíte mít strach.
Další zajímavost představuje samotný vzhled peckovice, uvnitř níž se pod několika ochrannými obaly nachází chutné semeno. Peckovice má vejčitý tvar a zelený plstnatý povrch. Po jejím dozrání pod ní můžeme nalézt hnědou hladkou dírkovanou pecku. Hrubá a drsná skořápka pak ukrývá samotnou mandli obalenou v hnědé slupce.

Co mandle obsahují?
Mandle lze právoplatně pokládat za superpotravinu, protože obsahují široké spektrum prospěšných látek. Především jsou bohatým zdrojem vlákniny, bílkovin, zdravých tuků, vitaminů B a E, vápníku, draslíku, hořčíku a zinku. A i když má pouhá hrst mandlí poměrně vysokou kalorickou hodnotu, všechny kalorie se do těla nevstřebají právě díky obsahu tuku, který vstřebávání brání. Obsažené mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny navíc dovedou příjemně zasytit, takže si mandle můžete dopřát i při redukční dietě. Hnědé slupky mandlí jsou také velice dobrým zdrojem antioxidantů, o nichž se ví, že zabraňují stárnutí buněk a předchází jejich poškození.
Mandle a jejich vliv na zdraví
Vliv mandlí na lidské tělo je úzce spjato s jejich blahodárným složením. Například za to, že podporují kvalitu pleti, vlasů a nehtů můžeme poděkovat hořčíku, zinku a dalším neméně důležitým minerálům a vitaminům. Vyvážený obsah vitaminu E a mastných kyselin zase napomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, předcházet srdečněcévním chorobám a udržovat stabilní hladinu cholesterolu. Vláknina zase čistí trávicí systém, dodává pocit zasycení a podporuje osídlení střev tělu přirozenými bakteriemi. Ostatní vitaminy a minerály mají pozitivní vliv na paměť, vyčerpání nebo obsah zánětu v těle.
Jak a kolik mandlí denně jíst?
Abyste obohatili svůj jídelníček a podpořili své zdraví, postačí každý den nebo několikrát do týdne zkonzumovat pouhou hrst mandlí, což je přibližně 20–25 jader. Přidávat je můžete do kaší, jogurtů nebo je můžete použít při pečení. Syrové mandle se také skvěle hodí k vínu a sýrům. Kromě toho se z nich vyrábí i různé produkty, jako například mandlové mléko nebo mouka.

Nejvíce svému tělu ale prospějete, pokud budete jíst mandle zasyrova a předem je alespoň na 8 hodin namočíte do vody.
Proč?
Ačkoliv se ve slupkách nachází největší množství antioxidantů, obsahují také enzymové inhibitory, které v trávicím traktu brání využít z mandlí veškeré blahodárné látky. Namočením mandlí přes noc se jich ale efektivně zbavíte. Poté pak můžete mandle jíst přímo se slupkou, nebo je případně vyloupnout.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Na co je dobrá ashwagandha?
Tato bylina má široké spektrum prospěšných vlastností. V první řadě se řadí mezi adaptogeny neboli rostliny, jenž zlepšují schopnost organismu se přizpůsobit prostředí či změnám vnějších podmínek. Ashwagandha proto přispívá ke zvýšení odolnosti organismu, a to po fyzické i duševní stránce. Z tohoto důvodu je rovněž s oblibou využívána ke zmírnění stresu a napětí. Dokáže totiž korigovat hladinu stresového hormonu kortizolu, který je ve vypjatých situacích více vyplavován. I když tento hormon z určitých důvodů potřebujeme, jeho dlouhodobě zvýšená hladina může být jednou z příčin zhoršeného zdravotního stavu.
Jak podpořit paměť, myšlení a koncentraci?
Kognitivní či poznávací funkce je souhrnné označení pro funkce, díky kterým můžeme vnímat okolní svět, reagovat na něj, učit se, přemýšlet a přizpůsobit se. Zahrnuje paměť, koncentraci (pozornost), rychlost zpracovávání informací, rozhodování, řečové schopnosti, rychlost myšlení nebo dokonce také prostorovou orientaci.
Přírodní sladidla a jaké vybrat?
Klasický nejpoužívanější cukr je získáván z cukrové řepy či třtiny, a je tedy rovněž přírodním sladidlem. Přírodní jsou ty, jež mají svůj původ v přírodě, nejsou vytvářeny uměle a ani nijak výrazně upravovány. Řepný cukr je z chemického hlediska tvořen převážně sacharózou, a to skoro ze stejného poměru glukózy a fruktózy. Obvykle se rafinuje, což je proces, kdy dochází k odstraňování nečistot a ostatních nechtěných složek. Vznikne pak bílá krystalická látka. S třtinových cukrem se častěji setkáme v jeho zlatohnědé nečištěné podobě. Obsahuje o trochu více vitaminů a minerálů, jenže v kvantitě, v jakém bychom ho měli konzumovat to nehraje významnou roli. Předností je spíše příjemná lehce karamelová chuť a vůně.


