Mandle a jejich přínos pro naše tělo?
Mandle jsou nutričně bohatá jádra, která velice dobře chutnají. Dopřávání si hrsti mandlí několikrát do týdne proto představuje nejen skvělou volbu pro vaše zdraví, ale i vítané zpestření jídelníčku. Stačí jich zkonzumovat jen pár a hned zlepšíte svůj denní příjem vlákniny, bílkovin, vitaminu E a antioxidantů. Výborně se proto hodí jako alternativní zdroj proteinů a tuků pro vegetariány a vegany. To ale není vše. Zjistěte, v čem dalším jsou mandle unikátní a jaký vliv mají na lidské tělo.
Kde mandle rostou a jaké se s nimi pojí zajímavosti?
Mandle jsou jádra semen, která rostou na stromě zvaném mandloň obecná, také někdy přezdívaném jako mandlovník. Tomuto stromu se ze všeho nejlépe daří v subtropických oblastech, avšak vyrůst dokáže i u nás, především na Moravě. Teplé oblasti mu prospívají natolik, že může dosáhnout až výšky 12 metrů. Na mandloni je zajímavé také to, že jejím nejbližším příbuzným jsou broskvoně a meruňky.
Tak jako u jiných stromů i mandloní existuje hned několik druhů. Všeobecně se ale mandlovníky dělí na ty s hořkými a sladkými semeny. Hořké jsou pro zdraví člověka nebezpečné, neboť obsahují jedovatý amygdalin, který se v trávicím traktu přeměňuje na kyanovodík. Běžně se s těmito mandlemi ale u nás v obchodech nesetkáte, takže nemusíte mít strach.
Další zajímavost představuje samotný vzhled peckovice, uvnitř níž se pod několika ochrannými obaly nachází chutné semeno. Peckovice má vejčitý tvar a zelený plstnatý povrch. Po jejím dozrání pod ní můžeme nalézt hnědou hladkou dírkovanou pecku. Hrubá a drsná skořápka pak ukrývá samotnou mandli obalenou v hnědé slupce.

Co mandle obsahují?
Mandle lze právoplatně pokládat za superpotravinu, protože obsahují široké spektrum prospěšných látek. Především jsou bohatým zdrojem vlákniny, bílkovin, zdravých tuků, vitaminů B a E, vápníku, draslíku, hořčíku a zinku. A i když má pouhá hrst mandlí poměrně vysokou kalorickou hodnotu, všechny kalorie se do těla nevstřebají právě díky obsahu tuku, který vstřebávání brání. Obsažené mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny navíc dovedou příjemně zasytit, takže si mandle můžete dopřát i při redukční dietě. Hnědé slupky mandlí jsou také velice dobrým zdrojem antioxidantů, o nichž se ví, že zabraňují stárnutí buněk a předchází jejich poškození.
Mandle a jejich vliv na zdraví
Vliv mandlí na lidské tělo je úzce spjato s jejich blahodárným složením. Například za to, že podporují kvalitu pleti, vlasů a nehtů můžeme poděkovat hořčíku, zinku a dalším neméně důležitým minerálům a vitaminům. Vyvážený obsah vitaminu E a mastných kyselin zase napomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, předcházet srdečněcévním chorobám a udržovat stabilní hladinu cholesterolu. Vláknina zase čistí trávicí systém, dodává pocit zasycení a podporuje osídlení střev tělu přirozenými bakteriemi. Ostatní vitaminy a minerály mají pozitivní vliv na paměť, vyčerpání nebo obsah zánětu v těle.
Jak a kolik mandlí denně jíst?
Abyste obohatili svůj jídelníček a podpořili své zdraví, postačí každý den nebo několikrát do týdne zkonzumovat pouhou hrst mandlí, což je přibližně 20–25 jader. Přidávat je můžete do kaší, jogurtů nebo je můžete použít při pečení. Syrové mandle se také skvěle hodí k vínu a sýrům. Kromě toho se z nich vyrábí i různé produkty, jako například mandlové mléko nebo mouka.

Nejvíce svému tělu ale prospějete, pokud budete jíst mandle zasyrova a předem je alespoň na 8 hodin namočíte do vody.
Proč?
Ačkoliv se ve slupkách nachází největší množství antioxidantů, obsahují také enzymové inhibitory, které v trávicím traktu brání využít z mandlí veškeré blahodárné látky. Namočením mandlí přes noc se jich ale efektivně zbavíte. Poté pak můžete mandle jíst přímo se slupkou, nebo je případně vyloupnout.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Vitamín D3 a Vitamín K2 proč je důležité je kombinovat??
Jak Vitamín D3 tak i Vitamín K2 jsou odpovědné za správné fungování kardiovaskulárního systému a pohybového aparátu. Jeden bez druhého ale nefunguje tak, jak má. Odehrává se mezi nimi totiž významná synergie, která vede ke skvělým účinkům, pokud se uživájí dohromady. Jejich vzájemná souhra a vyvážená hladina v těle funguje jako výborná prevence před různými onemocněními. Vitamin D3 je nezbytný pro lepší využití a vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva do krevního oběhu. Vitamin K2 zase pomáhá veškerý vápník přepravovat do cílových tkání tak, aby se neukládal v cévách a nevznikala tzn. arteriální kalcifikaci neboli ukládání vápníku do cévních stěn. Dále vitamín K2 pomáhá přetvářet důležité bílkoviny těla na aktivní formy.
Jaká forma hořčíku je nejlepší?
Hořčík (magnesium) je jedním z nejvíce zastoupených minerálů v našem těle. Konkrétně mu v porovnání s ostatními náleží čtvrté místo. Má na starosti mnoho úkolů, a proto abychom byli zdraví a plní energie je zkrátka nepostradatelný. Umí toho ale daleko více. Při jeho doplňování do organismu byste se ale také měli zajímat o jiné faktory, neboť je velice důležitá i jeho vstřebatelnost. Ne každá forma je na tom ovšem tak dobře. Dá se ale určit, jaká z nich je opravdu ta nejlepší?
Na co je dobrý kotvičník a jak ho správně vybrat?
Kotvičník zemní, známý rovněž pod názvem Tribulus terrestris, je rostlina, která určitě stojí za vaši pozornost. Její blahodárné vlastnosti se pojí především s pohlavními orgány, hormony a libidem, ale má i řadu dalších pozitivních schopností, jež vám mohou přijít vhod. Kotvičník můžete sehnat v mnoha podobách, a kupovat byste proto neměli hned ten první, na nějž narazíte, ne každý produkt musí být totiž kvalitní. Kotvičník umí velice dobře posloužit v sexuální oblasti. Povzbudí totiž libido, sexuální touhu, u mužů napomáhá se zvýšením hladiny testosteronu a jak naznačují studie, může zlepšit taktéž životaschopnost a pohyblivost spermií. U žen podnítí tu správnou hormonální aktivitu a plodnost a svoje přínosy má i v období klimakteria, kdy zejména v kombinaci s macou peruánskou, může přinést viditelné výsledky v podobě mírnějších průvodních příznaků.


