-
Hlavní stránka
- Blog
- Mandle a jejich přínos pro naše tělo?
Mandle a jejich přínos pro naše tělo?
Mandle jsou nutričně bohatá jádra, která velice dobře chutnají. Dopřávání si hrsti mandlí několikrát do týdne proto představuje nejen skvělou volbu pro vaše zdraví, ale i vítané zpestření jídelníčku. Stačí jich zkonzumovat jen pár a hned zlepšíte svůj denní příjem vlákniny, bílkovin, vitaminu E a antioxidantů. Výborně se proto hodí jako alternativní zdroj proteinů a tuků pro vegetariány a vegany. To ale není vše. Zjistěte, v čem dalším jsou mandle unikátní a jaký vliv mají na lidské tělo.
Kde mandle rostou a jaké se s nimi pojí zajímavosti?
Mandle jsou jádra semen, která rostou na stromě zvaném mandloň obecná, také někdy přezdívaném jako mandlovník. Tomuto stromu se ze všeho nejlépe daří v subtropických oblastech, avšak vyrůst dokáže i u nás, především na Moravě. Teplé oblasti mu prospívají natolik, že může dosáhnout až výšky 12 metrů. Na mandloni je zajímavé také to, že jejím nejbližším příbuzným jsou broskvoně a meruňky.
Tak jako u jiných stromů i mandloní existuje hned několik druhů. Všeobecně se ale mandlovníky dělí na ty s hořkými a sladkými semeny. Hořké jsou pro zdraví člověka nebezpečné, neboť obsahují jedovatý amygdalin, který se v trávicím traktu přeměňuje na kyanovodík. Běžně se s těmito mandlemi ale u nás v obchodech nesetkáte, takže nemusíte mít strach.
Další zajímavost představuje samotný vzhled peckovice, uvnitř níž se pod několika ochrannými obaly nachází chutné semeno. Peckovice má vejčitý tvar a zelený plstnatý povrch. Po jejím dozrání pod ní můžeme nalézt hnědou hladkou dírkovanou pecku. Hrubá a drsná skořápka pak ukrývá samotnou mandli obalenou v hnědé slupce.
Co mandle obsahují?
Mandle lze právoplatně pokládat za superpotravinu, protože obsahují široké spektrum prospěšných látek. Především jsou bohatým zdrojem vlákniny, bílkovin, zdravých tuků, vitaminů B a E, vápníku, draslíku, hořčíku a zinku. A i když má pouhá hrst mandlí poměrně vysokou kalorickou hodnotu, všechny kalorie se do těla nevstřebají právě díky obsahu tuku, který vstřebávání brání. Obsažené mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny navíc dovedou příjemně zasytit, takže si mandle můžete dopřát i při redukční dietě. Hnědé slupky mandlí jsou také velice dobrým zdrojem antioxidantů, o nichž se ví, že zabraňují stárnutí buněk a předchází jejich poškození.
Mandle a jejich vliv na zdraví
Vliv mandlí na lidské tělo je úzce spjato s jejich blahodárným složením. Například za to, že podporují kvalitu pleti, vlasů a nehtů můžeme poděkovat hořčíku, zinku a dalším neméně důležitým minerálům a vitaminům. Vyvážený obsah vitaminu E a mastných kyselin zase napomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, předcházet srdečněcévním chorobám a udržovat stabilní hladinu cholesterolu. Vláknina zase čistí trávicí systém, dodává pocit zasycení a podporuje osídlení střev tělu přirozenými bakteriemi. Ostatní vitaminy a minerály mají pozitivní vliv na paměť, vyčerpání nebo obsah zánětu v těle.
Jak a kolik mandlí denně jíst?
Abyste obohatili svůj jídelníček a podpořili své zdraví, postačí každý den nebo několikrát do týdne zkonzumovat pouhou hrst mandlí, což je přibližně 20–25 jader. Přidávat je můžete do kaší, jogurtů nebo je můžete použít při pečení. Syrové mandle se také skvěle hodí k vínu a sýrům. Kromě toho se z nich vyrábí i různé produkty, jako například mandlové mléko nebo mouka.
Nejvíce svému tělu ale prospějete, pokud budete jíst mandle zasyrova a předem je alespoň na 8 hodin namočíte do vody.
Proč?
Ačkoliv se ve slupkách nachází největší množství antioxidantů, obsahují také enzymové inhibitory, které v trávicím traktu brání využít z mandlí veškeré blahodárné látky. Namočením mandlí přes noc se jich ale efektivně zbavíte. Poté pak můžete mandle jíst přímo se slupkou, nebo je případně vyloupnout.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Kotvičník zemní a jeho schopnosti?
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je na první pohled možná ne zcela výraznou rostlinou a mohl by být jednoduše zaměněn s obyčejným a zbytečným plevelem, avšak opak je pravdou. Kotvičník je považován za přírodní životabudič a má vlastnosti, které mohou podpořit zdravé fungování našeho těla. Je oblíbený lidmi s různým věkem a jeho blahodárnosti využívají ženy i muži. Kotvičník je nenáročná poléhavá bylina, jež má malé podlouhlé složené lístky a pětičlenné výrazně žluté květy. Z těch pak vznikají specificky ostnaté plody. Dorůstá se přibližně do 70 cm a je sice nenápadný, ale dokáže vytvářet větší bujné porosty. Nejkoncentrovanější množství látek se pak nachází ve zmíněných plodech a kořenech.
Na co všechno má kotvičník v organismu vliv?
Jak jsme již nastínili, kotvičník zemní může být blahodárný pro různé systémy v našem organismu. Je v první řadě silně spojen s podporou sexuality, libida a síly. Nicméně je spoustu dalších situací, při kterých jeho užívání můžete zvážit. Je totiž všestrannější, než si možná myslíte.
Vitamin K2, proč je stejně důležitý jako vitamin D3?
Vitaminy rozpustné v tucích, A,D,E,K, představují jednu z nejdůležitějších složek naší potravy. Lidské tělo si vitaminy, až na pár výjimek, nedokáže samo vyrobit, a proto je musíme přijímat v podobě bohaté a živé stravy. V poslední době se pozornost odborné i laické veřejnosti zaměřila na vitamin D3, a to nejen v souvislosti se vstřebáváním vápníku ze střeva do krve, ale také pro jeho nezastupitelnou úlohu ve fungování imunitního systému. Zato vitamin K2 (menachinon) zůstává stále neprávem opomíjen, možná až podceňován.
