-
Hlavní stránka
- Blog
- Ostropestřec mariánský – nejen pro zdravá játra
Ostropestřec mariánský – nejen pro zdravá játra
Ostropestřec mariánský, latinsky Silybum marianum, je pichlavá, statná a na první pohled nezaměnitelná rostlina s charakteristickým nachově červeným květem, která nese mnoho lidových označení. Nejvíce je však známá pod názvem bodlák. Pro svůj blahodárný efekt na lidský organismus se v léčitelství hojně využívá k podpoře funkce jater a kardiovaskulárního/oběhového systému. Tato bodlákovitá rostlina toho ale umí ještě mnohem více.
Jak vypadá ostropestřec?
Ostropestřec mariánský spadá do kategorie jednoletých až dvouletých rostlin z čeledi hvězdicovitých neboli Asteraceae. Jedná se o nejpočetnější rostlinnou čeleď, do níž se řadí i jiné všeobecně známé byliny jako například sedmikráska, pampeliška nebo heřmánek. Všechny tyto byliny spojuje vysoký obsah zdraví prospěšných látek a typické květenství zvané úbor. A právě podle širokého květního úboru nachové barvy, které můžeme vidět od konce června do září, lze ostropestřec velice snadno poznat. Mimo období květu se vyznačuje světle zelenými, zubatými a tuhými listy s bílými skvrnami. K nim se pojí zajímavost v podobě legendy, podle níž, když Panna Marie kojila svého syna, spočinulo několik kapek mateřského mléka na listech ostropestřce. Od té doby jsou listy poznamenány bílými žilkami. Vzrůstem bodlák dosahuje 60–150 cm.
Odkud ostropestřec pochází?
Za jeho domovinu se považují Kanárské ostrovy, Středomoří a Malá a Přední Asie. Ostropestřec mariánský má totiž rád slunné prostředí a vápenitou půdu. Zavlečením se však dostal i k nám, a tak ho můžeme nejčastěji zahlédnout v zahradách, na kompostech a stráních nebo podél cest. Ovšem ostropestřec pěstovaný u nás, pravděpodobně nebude mít stejný obsah aktivních látek, jako rostoucí v jeho přirozeném prostředí.
Zajímavá je také jeho historie. Podle historických pramenů se ostropestřec mariánský používal jako léčivka již v době antického Říma a Řecka proti hadímu uštknutí a odtoku žluči. Prokazatelnou souvislost efektu ostropestřce na jaterní tkáň se však potvrdilo až v roce 1968, kdy se z plodů podařilo izolovat aktivní látky zvané silybin, silydionin a silikristin, komplexně přezdívané silymarin.
Jaké aktivní látky obsahuje ostropestřec?
Látky obsažené v ostropestřci jsou unikátní a některé z nich prakticky v jiných rostlinách nejsou obsaženy. Kromě silymarinu obsahuje podíl bílkovin a rostlinných olejů, aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, flavonoidů a biogenních aminů jako histamin a tyramin. Důležitou součástí jsou také silice a vitamin E, který působí na nervovou, oběhovou i vylučovací soustavu.
Vraťmě se ale opět k silymarinu, což je jednoznačně jedna z nejdůležitějsích látek obsažených v ostropestřci mariánském. Zajímavostí je, že silymarin není jedná aktivní látka, ale směš několika dalších látek jako silybin, izosilibinin, silikristin, silidianin, a další flavonoidy a flavonolignany. Standardně je v tomto bodláku, konkrétně v jeho semenech, obsah silymarinu okolo 5%. Dalším důležitým faktem je, že aktivní látka silymarin je špatně rozpůstná ve vodě. Pitím čaje z ostropestřce tedy organismus jiště posílíme a pročistíme, ovšem dostatečně množství silymarinu do těla nedostaneme. Pokud uvažejete o koupi ostropestřce mariánského jednoznačně vybírejte doplňky stravy s deklarovaným obsahem silymarinu ideálně 80%, kde platí jednoduché pravidlo, čím více je v ostropestřci silymarinu, tím lépe.
Na co je dobrý ostropestřec mariánský?
Díky široké škále obsažených aktivních látek, není efekt ostropestřce jednostranný a mohli bychom tuto rostlinu zařadit mezi adaptogeny. Dle studií je rovněž antioxidantem, který podporuje ochranu proti hydroxylovým radikálům. Přesto je však hlavně spojován s endokrinním systémem a játry, jejichž činnost silně podporuje. Dále se podílí na regeneraci jater, čímž výrazně snižuje negativní dopad vlivem cirhózy a dlouhodobým užíváním alkoholu, toxických látek a léků, či špatného životního stylu. Kromě jaterních potíží své uplatnění nachází i v oblasti srdečního a cévního systému, neboť tonizuje cévy a upravuje krevní tlak. Vítaného pomocníka představuje i při migrénách či psychických problémech.
Co všechno ostropestřec v organismu umí??
- Normální trávení a funkce jater, pročištění
- Antioxidant
- Normální hladina cukru v krvi
- Normální činnost srdce
- Přirozená obranyschopnost - odolnost
Z naší nabídky ostropestřce mariánského na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5253978/
Chaga – medicinální houba pro silnou imunitu
Chaga je dřevokazná houba volně rostoucí na kmenech stromů napříč severními zeměmi. Roste zejména na břízách v Rusku, Kanadě, Kazachstánu, Číně a Japonsku, kde se využívá v místním tradičním léčitelství k podpoře přirozené obranyschopnosti a při žaludečních potížích.
Jak vybrat kvalitní kloubní výživu?
Pohybový aparát je během celého našeho života namáhán. Nejlepší obratnost míváme v dětství, s postupem věku se však funkčnost postupně zhoršuje. Již velmi brzy můžete začít pociťovat bolest a ztuhlost, což jsou jasné příznaky, že už není něco v úplném pořádku. V takovém případě je namístě začít kloubní výživu užívat, abyste předešli postupné destrukci či onemocnění kloubů. Nicméně lépe uděláte, pokud s tím začnete ještě dříve, než se takové symptomy vůbec objeví. Určité doplňky můžete nasadit již kolem 30. roku života, pokud intenzivně sportujete nebo máte vysokou fyzickou a pravidelnou námahu, mohou se ovšem obtíže projevit mnohem dříve.
Melatonin na problémy se spánkem?
Melatonin se za běžných okolností v organismu neustále a přirozeně produkuje. Jeho množství však během dne a noci kolísá. To je nicméně naprosto normální, ba dokonce i žádoucí. Je vytvářen v mezimozku, konkrétně v úseku nazývaném jako epifýza. Někdy se této části říká rovněž šišinka mozková či nadvěsek mozkový. Zde ho vyrábí buňky, které se jmenují pinealocyty. Pro syntézu melatoninu je ovšem ještě zapotřebí tryptofan, což je esenciální aminokyselina, jež je složitými procesy postupně přeměněna na serotonin (tkáňový hormon, neurotransmiter, hormon štěstí), z něhož je následně vytvořen právě melatonin.
