-
Hlavní stránka
- Blog
- Ostropestřec mariánský – nejen pro zdravá játra
Ostropestřec mariánský – nejen pro zdravá játra
Ostropestřec mariánský, latinsky Silybum marianum, je pichlavá, statná a na první pohled nezaměnitelná rostlina s charakteristickým nachově červeným květem, která nese mnoho lidových označení. Nejvíce je však známá pod názvem bodlák. Pro svůj blahodárný efekt na lidský organismus se v léčitelství hojně využívá k podpoře funkce jater a kardiovaskulárního/oběhového systému. Tato bodlákovitá rostlina toho ale umí ještě mnohem více.
Jak vypadá ostropestřec?
Ostropestřec mariánský spadá do kategorie jednoletých až dvouletých rostlin z čeledi hvězdicovitých neboli Asteraceae. Jedná se o nejpočetnější rostlinnou čeleď, do níž se řadí i jiné všeobecně známé byliny jako například sedmikráska, pampeliška nebo heřmánek. Všechny tyto byliny spojuje vysoký obsah zdraví prospěšných látek a typické květenství zvané úbor. A právě podle širokého květního úboru nachové barvy, které můžeme vidět od konce června do září, lze ostropestřec velice snadno poznat. Mimo období květu se vyznačuje světle zelenými, zubatými a tuhými listy s bílými skvrnami. K nim se pojí zajímavost v podobě legendy, podle níž, když Panna Marie kojila svého syna, spočinulo několik kapek mateřského mléka na listech ostropestřce. Od té doby jsou listy poznamenány bílými žilkami. Vzrůstem bodlák dosahuje 60–150 cm.
Odkud ostropestřec pochází?
Za jeho domovinu se považují Kanárské ostrovy, Středomoří a Malá a Přední Asie. Ostropestřec mariánský má totiž rád slunné prostředí a vápenitou půdu. Zavlečením se však dostal i k nám, a tak ho můžeme nejčastěji zahlédnout v zahradách, na kompostech a stráních nebo podél cest. Ovšem ostropestřec pěstovaný u nás, pravděpodobně nebude mít stejný obsah aktivních látek, jako rostoucí v jeho přirozeném prostředí.
Zajímavá je také jeho historie. Podle historických pramenů se ostropestřec mariánský používal jako léčivka již v době antického Říma a Řecka proti hadímu uštknutí a odtoku žluči. Prokazatelnou souvislost efektu ostropestřce na jaterní tkáň se však potvrdilo až v roce 1968, kdy se z plodů podařilo izolovat aktivní látky zvané silybin, silydionin a silikristin, komplexně přezdívané silymarin.
Jaké aktivní látky obsahuje ostropestřec?
Látky obsažené v ostropestřci jsou unikátní a některé z nich prakticky v jiných rostlinách nejsou obsaženy. Kromě silymarinu obsahuje podíl bílkovin a rostlinných olejů, aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, flavonoidů a biogenních aminů jako histamin a tyramin. Důležitou součástí jsou také silice a vitamin E, který působí na nervovou, oběhovou i vylučovací soustavu.
Vraťmě se ale opět k silymarinu, což je jednoznačně jedna z nejdůležitějsích látek obsažených v ostropestřci mariánském. Zajímavostí je, že silymarin není jedná aktivní látka, ale směš několika dalších látek jako silybin, izosilibinin, silikristin, silidianin, a další flavonoidy a flavonolignany. Standardně je v tomto bodláku, konkrétně v jeho semenech, obsah silymarinu okolo 5%. Dalším důležitým faktem je, že aktivní látka silymarin je špatně rozpůstná ve vodě. Pitím čaje z ostropestřce tedy organismus jiště posílíme a pročistíme, ovšem dostatečně množství silymarinu do těla nedostaneme. Pokud uvažejete o koupi ostropestřce mariánského jednoznačně vybírejte doplňky stravy s deklarovaným obsahem silymarinu ideálně 80%, kde platí jednoduché pravidlo, čím více je v ostropestřci silymarinu, tím lépe.
Na co je dobrý ostropestřec mariánský?
Díky široké škále obsažených aktivních látek, není efekt ostropestřce jednostranný a mohli bychom tuto rostlinu zařadit mezi adaptogeny. Dle studií je rovněž antioxidantem, který podporuje ochranu proti hydroxylovým radikálům. Přesto je však hlavně spojován s endokrinním systémem a játry, jejichž činnost silně podporuje. Dále se podílí na regeneraci jater, čímž výrazně snižuje negativní dopad vlivem cirhózy a dlouhodobým užíváním alkoholu, toxických látek a léků, či špatného životního stylu. Kromě jaterních potíží své uplatnění nachází i v oblasti srdečního a cévního systému, neboť tonizuje cévy a upravuje krevní tlak. Vítaného pomocníka představuje i při migrénách či psychických problémech.
Co všechno ostropestřec v organismu umí??
- Normální trávení a funkce jater, pročištění
- Antioxidant
- Normální hladina cukru v krvi
- Normální činnost srdce
- Přirozená obranyschopnost - odolnost
Z naší nabídky ostropestřce mariánského na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5253978/
Mužský přechod neboli andropauza, jak se projevuje?
Produkce můžské pohlavní látky začíná v pubertě a pokračuje po celý život, ovšem od určitého věku dochází k postupnému snižování jeho tvorby. Jeho nedostatek může způsobovat různé projevy, jež nemusí zahrnovat pouze fyzické příznaky, ale rovněž ty psychické. Každý jedinec je však odlišný, a vše je proto i v tomto ohledu individuální. Můžete tudíž pociťovat jinou kombinaci projevů a v různé míře
Kotvičník zemní/tribulus terrestris bylina pouze pro pány?
Kotvičník zemní je rostlina, o které je v poslední době poměrně dost slyšet a její oblíbenost taktéž rapidně stoupá. Je součástí různých doplňků stravy ve formě kapslí, tablet, tinktur nebo čajů a směsí bylin. Výběr je proto již velmi široký. Tuto nenápadnou rostlinu se žlutými květy si může leckdo splést s obyčejným plevelem, leč jeho schopnosti umí být více než užitečné. V kotvičníku najdeme mix různorodých aktivních látek, jež tvoří zajímavý komplex pro podporu více stránek mužského i ženského organismu. Obsahuje velké množství steroidních saponinů, flavonoidů, aminokyselin, alkaloidů a tříslovin. Každá složka má v kotvičníku svoji důležitou roli a dohromady vytváří specifický soubor, který funguje rozsáhleji, než kdybychom užívali jen jednu z látek.
Resveratrol - silný přírodní antioxidant
Resveratrol řadíme mezi aktivní látky spadající do skupiny polyfenolů. Obecně platí, že tato skupina látek působí na organismus jako silný antioxidant. Resveratrol je jeden z nejsilnějších přírodních antioxidantu o čemž svědčí i jeho blahodárné působení na organismus.
