-
Hlavní stránka
- Blog
- Probiotika a prebiotika, jaký je mezi nimi rozdíl a proč je užívat současně?
Probiotika a prebiotika, jaký je mezi nimi rozdíl a proč je užívat současně?
O probiotikách jste už určitě někdy slyšeli. Co ale o prebiotikách? Víte, že prebiotika jsou stejně důležitá jako probiotika? Pokud výraz prebiotika slyšíte poprvé, pak budete překvapeni tím, co všechno tyto látky získané z potravy v těle dovedou.
Co jsou probiotika a prebiotika a čím se od sebe liší?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které přirozeně osidlují naše střeva a jsou prospěšné pro náš mikrobiom. Pokud je člověk zdravý a stravuje se pestře, převládají na stěnách tlustého střeva právě tyto nepatogenní bakterie. V opačném případě vzniká mezi přítomnými bakteriemi nerovnováha a nastává nadvláda škodlivých bakterií, které mohou způsobit zánět, trávicí potíže a další zdravotní komplikace. Probiotika lze najít v některých mléčných výrobcích, kysaném zelí a kvašených okurkách. Jelikož ale těchto potravin nejíme dostatek, je možné sáhnout po doplňku stravy s probiotiky, který je vřele doporučován při užívání antibiotik.
Prebiotika nejsou žádné bakterie, jak by se mohlo na první dojem zdát, ale jedná se o nestravitelnou součást naší potravy, která slouží k výživě právě oněch prospěšných probiotických bakterií. Nejznámějším typem prebiotik je vláknina, kterou můžeme najít například v luštěninách, ovoci a zelenině. Prebiotika v podstatě vytváří ve střevech vhodné podmínky pro růst zdravé střevní mikroflóry. Bez nich tedy probiotika nemohou adekvátně působit. Naše strava by proto měla být bohatá na vlákninu, anebo je možné sáhnout po tzv. synbiotikách, což jsou produkty obsahující jak probiotika, tak prebiotika.
Jak probiotika a prebiotika působí v těle?
S probiotiky souvisí celá řada přímých a nepřímých vlivů. Přímo pomáhají obnovit či udržet přirozenou střevní mikroflóru uvnitř těla, zlepšují trávení a pomáhají získat z přijaté potravy všechny důležité živiny. Nepřímo souvisí s imunitním systémem a ovlivňují průběh některých nemocí. Například dovedou zlepšit stav alergií, kvasinkových chorob a ekzémů, pomáhají předcházet zácpě či průjmu a snižují riziko vzniku zánětu v těle.
Působení prebiotik v těle je o mnoho prostší. To ale neznamená, že jsou méně důležité. V prvé řadě, jak již bylo řečeno, připravují živnou půdu pro střevní mikroflóru a podporují tak její růst a aktivitu. Druhotně pak upravují stolici a zlepšují její objem, pomáhají regulovat hladinu cholesterolu a cukru v krvi, upravují peristaltiku střev, předchází zácpě a celkově souvisí s obranyschopností.
Proč je užívat současně?
Z výše popsaného působení vyplývá, že probiotika i prebiotika mají v těle svůj nezastupitelný význam a měly by proto být běžnou součástí naší stravy. Jakmile jedna ze složek není zastoupena, nelze zaručit, že bude střevní mikroflóra vyvážená. Prospěšných bakterií ve střevech klesá například při užívání antibiotik, stresu, nezdravém způsobu stravování nebo nedostatku spánku. Obzvlášť léky, antibiotika a konzumace alkoholu zapříčiňuje intenzivní pokles množství „hodných“ bakterií. Lékaři proto mnohdy doporučují léčbu antibiotiky doplnit o užívání probiotik. Jelikož ale probiotické bakterie potřebují pro osídlení našich střev optimální podmínky, neměli bychom zapomenout ani na prebiotika. Ještě ale před tím, než se vrhnete do užívání prebiotik ve formě doplňku stravy, zkuste se zaměřit na to, kolik vlákniny skutečně za den sníte. Každý dospělý člověk by měl denně přijmout 25–30 g vlákniny.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Kotvičník zemní a jeho schopnosti?
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je na první pohled možná ne zcela výraznou rostlinou a mohl by být jednoduše zaměněn s obyčejným a zbytečným plevelem, avšak opak je pravdou. Kotvičník je považován za přírodní životabudič a má vlastnosti, které mohou podpořit zdravé fungování našeho těla. Je oblíbený lidmi s různým věkem a jeho blahodárnosti využívají ženy i muži. Kotvičník je nenáročná poléhavá bylina, jež má malé podlouhlé složené lístky a pětičlenné výrazně žluté květy. Z těch pak vznikají specificky ostnaté plody. Dorůstá se přibližně do 70 cm a je sice nenápadný, ale dokáže vytvářet větší bujné porosty. Nejkoncentrovanější množství látek se pak nachází ve zmíněných plodech a kořenech.
Methylenová modř – látka s velkým potenciálem
Unikátní vlastností methylenové modři je její role v buněčných procesech. Funguje jako tzv. přenašeč elektronů, čímž mimo jiné podporuje tvorbu energie (ATP) v buňkách.
Rybí, hovězí či vepřový kolagen a jak ho správně vybrat??
Rybí (mořský) kolagen se získává z ryb a měkkýšů, díky své nižší molekulové hmotnosti se využívá v kosmetickém průmyslu k výrobě krémů proti stárnutí pleti. Mořský kolagen je totiž mnohem vstřebatelnější a využitelnější tělem než kolagen vepřový či hovězí.
