-
Hlavní stránka
- Blog
- Probiotika a prebiotika, jaký je mezi nimi rozdíl a proč je užívat současně?
Probiotika a prebiotika, jaký je mezi nimi rozdíl a proč je užívat současně?
O probiotikách jste už určitě někdy slyšeli. Co ale o prebiotikách? Víte, že prebiotika jsou stejně důležitá jako probiotika? Pokud výraz prebiotika slyšíte poprvé, pak budete překvapeni tím, co všechno tyto látky získané z potravy v těle dovedou.
Co jsou probiotika a prebiotika a čím se od sebe liší?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které přirozeně osidlují naše střeva a jsou prospěšné pro náš mikrobiom. Pokud je člověk zdravý a stravuje se pestře, převládají na stěnách tlustého střeva právě tyto nepatogenní bakterie. V opačném případě vzniká mezi přítomnými bakteriemi nerovnováha a nastává nadvláda škodlivých bakterií, které mohou způsobit zánět, trávicí potíže a další zdravotní komplikace. Probiotika lze najít v některých mléčných výrobcích, kysaném zelí a kvašených okurkách. Jelikož ale těchto potravin nejíme dostatek, je možné sáhnout po doplňku stravy s probiotiky, který je vřele doporučován při užívání antibiotik.
Prebiotika nejsou žádné bakterie, jak by se mohlo na první dojem zdát, ale jedná se o nestravitelnou součást naší potravy, která slouží k výživě právě oněch prospěšných probiotických bakterií. Nejznámějším typem prebiotik je vláknina, kterou můžeme najít například v luštěninách, ovoci a zelenině. Prebiotika v podstatě vytváří ve střevech vhodné podmínky pro růst zdravé střevní mikroflóry. Bez nich tedy probiotika nemohou adekvátně působit. Naše strava by proto měla být bohatá na vlákninu, anebo je možné sáhnout po tzv. synbiotikách, což jsou produkty obsahující jak probiotika, tak prebiotika.
Jak probiotika a prebiotika působí v těle?
S probiotiky souvisí celá řada přímých a nepřímých vlivů. Přímo pomáhají obnovit či udržet přirozenou střevní mikroflóru uvnitř těla, zlepšují trávení a pomáhají získat z přijaté potravy všechny důležité živiny. Nepřímo souvisí s imunitním systémem a ovlivňují průběh některých nemocí. Například dovedou zlepšit stav alergií, kvasinkových chorob a ekzémů, pomáhají předcházet zácpě či průjmu a snižují riziko vzniku zánětu v těle.
Působení prebiotik v těle je o mnoho prostší. To ale neznamená, že jsou méně důležité. V prvé řadě, jak již bylo řečeno, připravují živnou půdu pro střevní mikroflóru a podporují tak její růst a aktivitu. Druhotně pak upravují stolici a zlepšují její objem, pomáhají regulovat hladinu cholesterolu a cukru v krvi, upravují peristaltiku střev, předchází zácpě a celkově souvisí s obranyschopností.
Proč je užívat současně?
Z výše popsaného působení vyplývá, že probiotika i prebiotika mají v těle svůj nezastupitelný význam a měly by proto být běžnou součástí naší stravy. Jakmile jedna ze složek není zastoupena, nelze zaručit, že bude střevní mikroflóra vyvážená. Prospěšných bakterií ve střevech klesá například při užívání antibiotik, stresu, nezdravém způsobu stravování nebo nedostatku spánku. Obzvlášť léky, antibiotika a konzumace alkoholu zapříčiňuje intenzivní pokles množství „hodných“ bakterií. Lékaři proto mnohdy doporučují léčbu antibiotiky doplnit o užívání probiotik. Jelikož ale probiotické bakterie potřebují pro osídlení našich střev optimální podmínky, neměli bychom zapomenout ani na prebiotika. Ještě ale před tím, než se vrhnete do užívání prebiotik ve formě doplňku stravy, zkuste se zaměřit na to, kolik vlákniny skutečně za den sníte. Každý dospělý člověk by měl denně přijmout 25–30 g vlákniny.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Na co je dobrý vitamin B12?
B12 neboli kobalamin je jedním z mnohých zástupců z tzv. B-komplexu a patří mezi látky rozpustné ve vodě, což znamená, že pro správné vstřebávání nepotřebuje žádný tuk, jako je tomu v případě těch, jež jsou rozpustné právě v tucích. Takové vitaminy se většinou nikam neukládají a jejich případný nadbytek se vyloučí spolu s močí. Co se týče vitaminu B12 je to však trošku jinak a ukládá se do jater, ledvin a dalších částí, ze kterých ho tělo může následně čerpat. Denní dávka by měla být přibližně 2,5 μg, nicméně se nelekejte, že v suplementech je ho několikanásobně více – je tomu tak kvůli jeho ne zrovna snadné vstřebatelnosti.
Ostropestřec a proč je důležité sledovat obsah silymarinu?
Rostlina příznivá především pro zdraví našich jater a dnes k sehnání v mnohých podobách od čaje, tinktur až po kapsle – to je ostropestřec mariánský neboli Silybum Marianum. U nás se s ním ve volné přírodě setkáme jen vzácně, avšak v jiných zemích roste běžně a v léčitelství má dlouholetou tradici.
Zinek – významný minerál pro naše tělo
Zinek patří mezi základní minerály resp.stopové a esenciální prvky. Jednoduše rečeno to znamená, že se v lidském těle vyskytuje zinek jen v malém množství a naše tkáně a orgány si jej nedovedou samy vytvořit. Doporučená denní dávka elementárního zinku se pohybuje okolo 10 mg. Toto množství je pouze orientační a přísun zinku je dosti individuální a zaléží na mnoha aspektech jako je těhotenství, kojení, sportovní zátěž, žívotní styl a mnoho dalších. Samozřejmě při nedostatku, případně zmíněných okolnostech je potřeba přísun zinku zvýšit a to až několikanásobně.
