-
Hlavní stránka
- Blog
- Trávicí enzymy a jejich význam v organismu?
Trávicí enzymy a jejich význam v organismu?
Zdravé zažívání a celý mikrobiom jsou v poslední době významným tématem, které se rozebírá téměř všude. Je totiž už jasné, že správně fungující trávicí soustava a její součásti jsou základem pro zdraví celého našeho organismu, a to včetně našeho imunitního systému. Termíny jako probiotika a prebiotika jsou již většině lidí známé a často je i, v případě rozhozeného trávení, po užívaní antibiotik a v obdobných případech, s oblibou využívají. Na co se ovšem zapomíná, jsou tzv. trávicí enzymy. Ty mají, stejně jako prospěšné bakterie, v organismu zásadní roli. V tomto článku si proto vysvětlíme, co to ty trávicí enzymy vůbec jsou a k čemu v zažívací soustavě slouží.
Co to jsou trávicí enzymy a jakou mají funkci?
Proto abychom do sebe dostali veškeré potřebné makro a mikroživiny, je důležité konzumovat kvalitní potraviny. Základem zdravého stravování je pestrý jídelníček složený z rozmanitých produktů. Nejde však jen o to, takové potraviny přijímat, ale zajistit co nejlepší podmínky k tomu, aby je tělo dokázalo snadno rozložit a v maximální možné míře z nich také upotřebit všechny obsažené látky.
Samotné trávicí enzymy hrají v celém průběhu zpracování stravy velkou roli. Jedná se o biokatalyzátory, jež řídí a koordinují rozsáhlý soubor chemických procesů. Umožňují totiž rozložit složité molekuly na mnohem jednodušší a lépe využitelné pro náš organismus. Trávicí enzymy jsou vlastně komplexní bílkoviny, které se podílí na zpracování živin již od chvíle, co je vložíme do úst. Napomáhají transportu molekul, metabolickým procesům, trávení a řádné absorpci živin. Hlavní funkcí je rozštěpit výživu tak, aby se co nejsnadněji vstřebala do krevního oběhu.
Jaké trávicí enzymy jsou nejznámější?
V lidském těle a rostlinách je až několik tisíc různých trávicích enzymů. Vyjmenovat a popsat všechny je proto složité a my si tu představíme alespoň ty nejzásadnější.
- Amyláza – je produkována slinnými žlázami a pankreatem (slinivka břišní). Stojí za štěpením škrobu na jednodušší cukry. Působí na škroby již v průběhu žvýkaní a pracuje i po polknutí. Rozštěpí škrob až na glukózu, která může být vstřebána do krve.
- Lipáza – vytváří se ve slinivce a tenkém střevě. Ve spolupráci se žlučí rozkládá tuk na menší molekuly. Nachází se taktéž v mateřském mléce a napomáhá tak dítěti lépe trávit tuk.
- Proteáza – je tvořena v žaludku, slinivce i tenkém střevě. Jejím úkolem je štěpení bílkovin. Je významná také při podpoře imunity či buněčném dělení.
- Laktáza – je enzym, jež dokáže rozštěpit mléčný cukr na glukózu a galaktózu. Ty se pak tělu snadněji tráví.
- Celuláza – rozkládá celulózová rostlinná vlákna na glukózu a polysacharidy s kratšími řetězci. Je přirozeně tvořena některými druhy hub, prvoků, rostlinami a zvířaty.
- Bromelain – je skupina proteolytických enzymů, které nalezneme v čerstvém ananasu. Podílí se na štěpení proteinů.
- Papain – rovněž se účastní rozkladu bílkovin na jednodušší struktury. Najdeme ho především ve šťávě nezralých plodů a latexu papájovníku.
Co dělat v případě nedostatku trávicích enzymů?
Každý organismus je schopen si trávicí enzymy vytvářet sám. Ovšem existují vlivy, které mohou tuto přirozenou vlastnost narušit. Negativní dopad na tvorbu trávicích enzymů má kouření, pití alkoholu, chronická onemocnění, nevhodná a příliš průmyslově zpracovaná strava, ale rovněž třeba dlouhodobý stres. Stejně tak dnešní doba, jež je charakteristická spěchem a nepravidelnou a nekvalitní výživou, není z tohoto hlediska zcela optimální. Pokud pozorujeme, že naše zažívání nefunguje tak, jako dříve, trápí nás časté bolesti břicha, nadýmání, záněty střev, únava, neustálý hlad nebo výkyvy váhy, je pravděpodobné, že je na vině nedostatek trávicích enzymů. Tělo tak má problémy štěpit makroživiny a nemůže je tudíž náležitě strávit. Vznikají pak hnilobné procesy, které způsobují výše zmíněné symptomy.
Enzymy nalezneme zejména v potravinách rostlinného původu. Jsou například v listové zelenině, ananasu, papáje, včelím pylu a medu, avokádu, fermentovaných a kysaných mléčných produktech nebo také v banánech. V případě obtíží je proto vhodné stravu o tyto potraviny obohatit, popřípadě si pořídit doplněk stravy s obsahem trávicích enzymů.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Jaké známe medicinální houby a proč je užívat?
Medicinální houby obsahují spoustu prospěšných látek a ty mohou být v mnoha ohledech pro naše tělo ohromným přínosem. A to jak po fyzické stránce, tak i té duševní. Řadí se mezi adaptogeny, které zvyšují odolnost proti stresu. Podporují normální činnost orgánových soustav, psychickou rovnováhu a na základě četných studií také imunitní systém, za čímž stojí především tzv. betaglukany. To jsou polysacharidy, jež aktivují buňky zodpovědné za naši obranyschopnost. Ale to nejsou zdaleka jediné složky, které bychom našli, je jich totiž opravdu dlouhý seznam.
Vitamin K2, proč je stejně důležitý jako vitamin D3?
Vitaminy rozpustné v tucích, A,D,E,K, představují jednu z nejdůležitějších složek naší potravy. Lidské tělo si vitaminy, až na pár výjimek, nedokáže samo vyrobit, a proto je musíme přijímat v podobě bohaté a živé stravy. V poslední době se pozornost odborné i laické veřejnosti zaměřila na vitamin D3, a to nejen v souvislosti se vstřebáváním vápníku ze střeva do krve, ale také pro jeho nezastupitelnou úlohu ve fungování imunitního systému. Zato vitamin K2 (menachinon) zůstává stále neprávem opomíjen, možná až podceňován.
Garcinie kambodžská – proč je důležité sledovat obsah HCA?
Garcinie kambodžská, též tamarind malabarský, je vysoký tropický keř, kterému se daří v pralesích jihovýchodní Asie. Již v dávných dobách se v tradiční indické medicíně používal ke zmírnění revmatismu a střevních problémech. Dnes je ale znám především pro své redukční schopnosti, kterých si cení lidé po celém světě. Aby ale doplněk stravy s garcinií kambodžskou maximálně fungoval, je potřeba sledovat obsah HCA (kyselina hydroxycitrónová ).
