Vitamin K2 – nejméně známý, ale přitom jeden z nejdůležitějších vitaminů
Vitamin K není moc známý, za to ale velmi prospěšný vitamin pro naše srdce, svaly i kosti. Tělo si ho dovede vytvořit jen v nízkém množství, a tak je jeho substituce nesmírně důležitá. Bohužel se ale v západní stravě příliš nevyskytuje, takže je nutné sáhnout po doplňcích stravy s obsahem Vitaminu K2. Podle odhadů nedostatkem vitaminu K2 trpí více jak 90 % populace, což je neskutečně velké číslo. Pokud chcete vědět, čím se jeho nedostatek projevuje a proč byste jej neměli brát na lehkou váhu, pak čtěte dál.

Co je vitamin K2 zač?
Vitamin K patří společně s vitaminy A, D a E do skupiny vitaminů rozpustných v tucích. Do ještě poměrně nedávné doby se mělo za to, že existuje pouze jedna varianta tohoto vitaminu. Rozsáhlé studie však odhalily, že stejně jako vitamin E, jež má více různě působících forem, i u vitaminu K existuje několik variant – přesně řečeno přirozeně se vyskytují 2 varianty, a to vitamin K1 (fylochinon) a K2 (menachinon). Do té doby se většina zjištěných údajů týkala jen vitaminu K1. Nyní, tedy když se píše o vitaminu K, vždy se jednotlivé formy rozlišují. Dále se setkat můžete i s variantou K3 (menadion), která je uměle/synteticky vytvořen.
Zajímavostí vitaminu K2 je to, že se dle studií jedná o nejlépe biologicky dostupnou aktivní formu vitaminu K. Vitamín K2 tedy svojí aktivitou a působením na lidský organismus předčí i vitamin K1. Pojem „biologicky aktivní“ znamená, že je pro tělo lépe využitelný a stravitelný. Lidské tělo ho zkrátka mnohem lépe vstřebává a postupně ho využívá, zatímco pokud vitamin K1 přijmete v potravě (nachází se v listové zelenině) nebo v podobě doplňku stravy, tělo ho využije pouze z 10 % a zbytek vyloučí.
Co je MK7?
Vitamin K2 se dále dělí na několik podtypů podle izoprénových jednotek. Všechny tyto podtypy začínají písmeny MK a po nich následuje číslovka. Podtypů existuje hned několik a souhrnně se označují názvem menachinon. Nejběžnějším podtypem je vitamin K2-MK4 s krátkým řetězcem, kterého v malém množství dovedou vytvořit střevní bakterie. Mezi další podtypy například patří MK-7, MK-8, MK-9 a MK-10, což jsou podtypy s dlouhým řetězcem, které si opět lidské tělo umí v nepatrném množství samo vyrobit a které se nachází v některých potravinách. Tělem vytvořené množství těchto vitaminů K je ale skutečně nedostačující, a tak je jejich doplňování nezbytné. Ideální způsob jak doplnit vitamín K2 do organismu je formou kapek vitamínu K2 MK-7 rozpuštěném v oleji.
Pro tělo nejefektivnějším podtypem vitaminu K2 je MK-7, který je velice efektivní proti osteoporóze a obecně vede k zesílení kostní tkáně, což je potřeba především při menopauze. V těle také zůstává ze všech podtypů nejdéle, neboť má poločas rozpadu až 72 hodin. To vede k tomu, že potřebnou hladinu vitaminu postupně udržuje stále stabilní.
Jaké jsou zdroje vitaminu K1 a K2?
Když se všeobecně mluví o vitaminu K, většina lidí má na mysli vitamin K1. Ten lze v dostatečném množství přijmout ze zeleniny, především té listové a obilovin. Vitamin K2 ale tak snadno z potravy přijmout nelze. V typické západní stravě se totiž prakticky nevyskytuje, a tak je člověk odkázaný na jeho příjem z doplňků stravy s obsahem vitamínu K2. Za jeho nedostatek v potravinách může zejména geneticky upravená zelenina a intenzivní zemědělství. Pokud bychom ale přesto měli jmenovat zdroje vitaminu K2, pak ho lze ve velké míře najít v tradičním japonském pokrmu natto (fermentované vařené sójové boby) a v menší míře v produktech živočišného původu a kysaném zelí.

Na co je dobrý vitamin K2?
Vitamin K2 působí na celou řadu systémů v těle. Například působí na produkci důležitého osteokalcinu, což je bílkovina začleňující vápník a jiné minerální látky do kostních tkání. To má za následek zvýšení hustoty a pevnosti kostí. Díky tomu vitamin K2 pomáhá předcházet či minimalizovat důsledky řídnutí kostí tzv. osteoporózy, snižuje riziko zlomenin a eliminuje bolesti pohybového aparátu. Dále Vitamín K2 funguje synergicky s vitaminem D3 a udržuje kardiovaskulární systém v kondici, neboť zabraňuje kalcifikaci (zvápenatění) důležitých cév. Tím předchází vzniku srdečně-cévních onemocnění a zároveň podporuje prokrvování. Velký vliv tedy má také na mozek, čímž snižuje pocit únavy a malátnosti. V neposlední řadě redukuje záněty, omezuje svalové křeče, udržuje zdravé zuby, vlasy a nehty a celkově se podílí na zlepšení vzhledu. Z toho vyplývá, že se při jeho nedostatku výrazně zvyšuje šance na vznik srdečních chorob, diabetu a ledvinových kamenů.
Vitamín K2 působí:
- Přispívá k udržení normálního stavu kostí
- Přispívá k normální srážlivosti krve
Z naší nabídky vitaminu K na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9237441/
Co jsou kolagenní peptidy?
Kolagen je jeden z nejrozšířenějších typů proteinů v lidském organismu. Jedná se o nerozpustnou vláknitou bílkovinu, kterou si tělo ve většině případů umí samo vytvořit, tato schopnost se však zpomaluje. Syntéza probíhá tak, že tělo vezme určité druhy aminokyselin, které na sebe naváže, čímž vznikne kolagen, jež se dále využívá dle potřeby. Molekula je složena asi z 19 druhů aminokyselin, z nichž největší množství připadá na glycin, prolin a hydroxyprolin. Kolagen se běžně vyskytuje ve své čisté neboli nativní verzi. To je nepozměněná přírodní forma, jež je ale bohužel pro tělo hůře vstřebatelná. Proto se začali vytvářet kolagenní peptidy, s nimiž se možná častěji setkáte pod názvem hydrolyzovaný kolagen. Ten je již sice jistým způsobem upraven, ale pouze k lepšímu. Nemusíte se tedy ničeho obávat. Kolagenní peptidy se liší hlavně molekulární strukturou, která je pro nás daleko snadněji využitelná.
Tryptofan a jeho působení a užívání
Tryptofan neboli také L-Tryptofan je esenciální aminokyselinou, která má pro lidský organismus nezastupitelný význam. Při nedostatku tryptofanu je tudíž narušena i tvorba dalších látek. To se může projevit spoustu způsoby, přičemž každé tělo bude reagovat na takovýto deficit jinak rychle. Častým příznakem bývají poruchy spánku a usínání, nespavost, špatná nálada, napětí, nevolnosti, únava, narušená soustředěnost a paměť.
Na co je dobrá ashwagandha?
Tato bylina má široké spektrum prospěšných vlastností. V první řadě se řadí mezi adaptogeny neboli rostliny, jenž zlepšují schopnost organismu se přizpůsobit prostředí či změnám vnějších podmínek. Ashwagandha proto přispívá ke zvýšení odolnosti organismu, a to po fyzické i duševní stránce. Z tohoto důvodu je rovněž s oblibou využívána ke zmírnění stresu a napětí. Dokáže totiž korigovat hladinu stresového hormonu kortizolu, který je ve vypjatých situacích více vyplavován. I když tento hormon z určitých důvodů potřebujeme, jeho dlouhodobě zvýšená hladina může být jednou z příčin zhoršeného zdravotního stavu.


