Železo a jeho funkce v organismu?
Železo patří k velice důležitým prvkům v lidském těle, neboť se podílí na celé řadě úloh od dýchacího systému až po správné fungování svalů. Jeho nedostatek v těle se zpočátku projevuje nenápadně, takže po příčině příznaků mnoho lidí ani nepátrá. Později se ale může dostavit až tzv. anémie (chudokrevnost), což je stav, který nepříznivě ovlivňuje různé pochody v těle a může až vést k poruše některých orgánů. Dostatek železa v potravě je tedy dobré nepodceňovat.
Co víme o železu a jaká je jeho doporučená denní dávka?
Železo je v těle zastoupeno ve dvou základních formách – ve formě hemoglobinu a myoglobinu. Hemoglobin je červené krevní barvivo, které je nezbytnou součástí červených krvinek, jež slouží k přenosu molekul kyslíku do tkání. Při nedostatku železa tak například naše srdce, mozek a játra nejsou dostatečně zásobeny životadárným kyslíkem. Myoglobin má podobnou funkci, akorát ve svalech. Nedostatek železa se tak u svalů projevuje sníženou svalovou silou.
Železo je nepostradatelným prvkem. Ještě více důležitý ale je v období těhotenství nebo u dospívajících dětí. Doporučená denní dávka pro dospělého jedince se pohybuje okolo 14 mg, přičemž menstruující ženy a dárci krve by měli tuto dávku ještě navýšit o jednou tak velké množství. U dospívajících se optimální příjem železa pohybuje v rozmezí 8–14 mg za den.
V jakých potravinách železo můžeme najít?
Jak je všeobecně známo, nejvíce železa se nachází hlavně v červeném mase a vnitřnostech. Z rostlinných zdrojů jsou dobrou zásobárnou železa fazole, mandle, meruňky, švestky a obilí. Významné je také nezapomínat na konzumaci ovoce a zeleniny, v nichž je sice podíl železa nízký, avšak vitamin C podporuje vstřebávání a využití tohoto prvku v těle.
Naopak existují i faktory, které biovyužitelnost v organismu snižují. K nim například patří nadměrné užívání alkoholu, kávy a návykových látek nebo přílišná konzumace vlákniny a šťavelanů, jež mohou být příčinou toho, že železo projde trávicím traktem bez většího využití.
Jaká je funkce železa v těle?
Kromě toho, že železo se podílí na vzniku červených krvinek, a tudíž přenosu důležitého kyslíku, také ovlivňuje srdeční činnost, nervovou soustavu a imunitní systém. Železo má totiž vliv na diferenciaci T-lymfocytů, což je jeden z druhů bílých krvinek, jež usmrcují cizorodé patogeny a nádorové buňky. Působení na nervovou soustavu a srdce se projevuje tím, že při jeho nedostatku hrozí bolesti hlavy, nepravidelné bušení srdce, třes rukou a nohou nebo časté zadýchávání. Příjem železa zkrátka celkově ovlivňuje fyzickou zdatnost a lepší výkonnost, což je také důvod toho, proč na železo nedají dopustit ani sportovci.
Železo v organismu podporuje:
- Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu
- Přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím
- Přispívá k normální tvorbě červených krvinek a hemoglobinu
- Přispívá k normálnímu přenosu kyslíku v těle
- Přispívá k normální funkci imunitního systému
- Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání
- Podílí se na procesu dělení buněk
- Přispívá k rozvoji poznávacích funkcí u dětí
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová

Kurkumin a jeho vliv na zdraví??
Kurkumin je látka, jež se označuje také jako kurkumová žluť, turmerová žluť či diferuloylmethan. Ač nás tyhle názvy mohou zneklidnit, protože znějí poněkud uměle, jedná se o naprosto přírodní látku s množstvím schopností, jichž by bylo škoda nevyužít pro podporu zdravějšího těla a v boji proti neduhům. V ájurvédské a čínské medicíně je již delší dobu znám, a to kvůli širokému využití, které nám může podpořit – od jater, přes imunitu a krevní oběh až po klouby.

Na co je dobrá kyselina hyaluronová?
Kyselina hyaluronová je jednou z nejpopulárnějších látek dnešní doby. Je využívaná v kosmetickém průmyslu, estetických procedurách a můžeme ji upotřebit jak vnitřně i zevně. Jedná se o látku, která je pro nás zcela přirozená, jelikož si ji tělo samo pro své potřeby produkuje. Nicméně jak už tomu u spousty běžných procesů v organismu bývá, hraje tu velkou roli věk. V organismu se kyselina hyaluronová nachází na mnoha místech. Nejvíce je zastoupena v pokožce, pojivových tkáních nebo třeba v očním sklivci. Má jednu velmi zásadní vlastnost a to takovou, že na sebe dokáže navázat až tisícinásobek své vlastní váhy. Proto se stala tolik oblíbenou surovinou pro kosmetiku nebo při neinvazivních úpravách v dermatologii, k redukci drobných, ale již viditelných vrásek.

Mandlový olej a jeho vliv na naši pleť?
Mandlový olej se vyrábí se syrových mandlí. Ty rostou na stromě, jež nese název Mandloň obecná (Prunus Dulcis). Dorůstá se do výšky až 12 metrů. Její původ je v severní Africe a západní Asii, ovšem v dnešní době se pěstuje i v jiných teplejších oblastech, často se však stává, že zplaní. Nejlepší podmínky má totiž v teplých, ale suchých oblastech, kde jsou mírné zimy. Mandloň kvete bílými až narůžovělými květy, ze kterých později vznikají právě mandl