Důležité látky v bylinkách, které bychom měli znát?
Rostliny se využívají k podpoře zdraví již od pradávna, proto je řada z nich prověřena již dlouholetou praxí. Mohou nám přinést velkou spoustu pozitiv, protože obsahují koncentraci složek, které jsou přínosné i pro nás samotné. Mohou prospět celkovému zdraví, přispět k lepší funkci orgánových soustav nebo posloužit jako prevence proti mnohým neduhům. Byla by tedy škoda nevyužít přírodní síly, kterou nám veškeré bylinky nabízí. Vzhledem k tomu, že bioaktivních látek, je v bylinkách opravdu celý zástup, podíváme se v dnešním článku na ty nejzákladnější skupiny.

Vitaminy, minerály a stopové prvky
Tato skupina je velice početná, ovšem její zástupci jsou asi úplně nejznámější. Tyto mikroživiny jsou životně důležité a v bylinkách jsou přítomny více, než byste si možná mysleli. Hojně je zastoupen především vitamin C, jehož nejvyšší množství obsahuje třeba acerola a šípek nebo pak různé vitaminy ze skupiny B či vitamin A a E. Avšak nenašli bychom téměř vitamin D, ten je záležitostí spíše živočišnou, popřípadě je k nalezení v složitěji vstřebatelné formě pouze v houbách. Z minerálních a stopových prvků nalezneme v každém druhu různorodé spektrum od hořčíku a zinku až po vápník a draslík.
Polyfenoly
Polyfenoly jsou sloučeniny, které jsou v bylinách poměrně rozšířené. Jejich hlavním úkolem je rostlinu chránit před patogeny a škůdci. Obecně se dále dělí na flavonoidy, třísloviny a lignany. Flavonoidy mají mnohostranné schopnosti. Jsou antioxidační, protizánětlivé, podporují imunitu a fungují jako antihistaminika. Patří sem třeba rutin, quercetin či resveratrol. Třísloviny neboli taniny (např. katechiny) omezují aktivitu kyslíkových radikálů, podporují trávení a krevní oběh. Lignany jsou rovněž antioxidační, a navíc prospěšné pro kardiovaskulární a trávicí systém.

Saponiny
Saponiny jsou povrchově aktivní glykosidy a slouží jako ochranná bariéra před škodlivinami. Jsou antibakteriální, imunostimulační a tonizační. Některé z nich podle výzkumů napomáhají udržet tu správnou hladinu cholesterolu a cukru v krvi, dodají příval energie a zlepšují funkci reprodukčního nebo nervového systému. Jisté typy saponinů jsou specifické a našli bychom je pouze v určité rostlině. Jedná se kupříkladu o ginsenosidy, které jsou přirozeně přítomné v ženšenu. Dále jsou rozličné saponiny obsaženy v divizně, bříze, sedmikrásce, kotvičníku, mace, pískavici a řadě dalších bylinek.
Polysacharidy
Jsou to složené cukry, které jsou buď rozpustné či nerozpustné. Hlavním a nejznámějším představitelem je škrob, jež slouží zejména jako zdroj energie. Polysacharidy mají nicméně také významné zastoupení v tzv. vitálních houbách, tedy takových, které mají mnoho zdravotních přínosů. Jedná se hlavně o betaglukany. Ty výrazně aktivují buňky imunitního systému, čímž zlepšují celkovou obranyschopnost organismu a odolnost proti infekčním onemocněním. Dále přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu a tlaku. Najdeme je v reishi, cordycepsu, coriolusu, hericiu, maitake, shiitake nebo dokonce v mořských řasách, obilovinách a kvasinkách.
Terpenoidy
Terpeny jsou silně aromatické sloučeniny, jež dodávají rostlinám charakteristickou a často velmi silnou vůni a chuť. Vyskytují se v listech, květech, plodech i kořenech. Silné aroma je na jednu stranu obranou proti různým škůdcům, na druhou stranu zase láká prospěšný hmyz, který rostlinu opyluje. Terpeny jsou antimikrobiální, protizánětlivé, dobře fungují v případě stresu a nervozity, podporují spánek a mírnění bolestí a jsou příznivé pro nervový systém. Dělí se podle struktury, a to dle počtu obsažených izoprenových jednotek. Podle toho se pak nazývají jako monoterpeny, diterpeny, triterpeny atd. Patří sem například myrcen, limonen, linalool, menthol či geraniol.
Alkaloidy
Alkaloidy se řadí mezi druhotně tvořené zásadité a dusíkaté látky. Mají většinou výrazně pozitivní vliv na organismus, jisté z nich jsou však v určitém množství silně toxické. V současnosti jich je známo několik tisíc. Mají nahořklou chuť a vlastnosti se napříč jednotlivými druhy mohou velice lišit. Jmenovat můžeme třeba piperin v černém pepři, jež podněcuje produkci trávicích enzymů nebo kofein, theobromin a theofylin, které jsou přírodními stimulanty.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10487995/
Vitamin C – přírodní zdroje vs. syntetická forma
Vitamin C patří mezi nejznámější a nejčastěji zmiňované složky spojené se zdravím a imunitou. Přestože si spousta lidí v první chvíli vybaví citrony, pomeranče nebo šumivé tablety, skrývá se za tímto vitaminem mnohem více. Jde o látku, kterou si lidské tělo neumí samo vytvořit, a proto je odkázáno na její příjem zvenčí – ať už ze stravy, či v podobě rozličných doplňků.
Vitamin D3 ve formě kapek nebo kapslí? Co je vhodnější?
Vitamin D3 neboli Cholekalciferol je klíčovým vitaminem pro naše kosti, zuby a imunitu. Většina z nás ví, že jeho nejpřirozenějším zdrojem je ultrafialové záření ze slunce. Jenže potřebnou sílu a správný úhel dopadajících paprsků má sluníčko jen zhruba polovinu celého roku. Přes zimu a jaro tak až 70 % české populace trpí nedostatkem vitaminu D.
Jaké vitaminy a minerály by měli doplňovat těhotné ženy?
V době těhotenství byste neměli zapomínat na jiné nepostradatelné látky, na které by se nicméně mělo myslet i mimo něj. Mluvíme tu především o hořčíku, zinku a vitaminu D. Mají totiž mnoho funkcí a spoustu lidí trpí jejich nedostatkem v průběhu celého života. Přitom jsou nezbytné nejen pro imunitní systém. Dalším důležitým minerálem je rozhodně vápník, jenž spolu s hořčíkem a vitaminem D přispívá k náležitému vývoji kostí a zubů. Zdrojem jsou zejména mléčné výrobky, mák a ořechy. Železo je zase nutné pro správnou krvetvorbu, a jeho potřeba se v této době dostává téměř na dvojnásobek. Podle výzkumů může jeho užívání výrazně snížit riziko vzniku anémie u těhotných žen.



