Jak pečovat o svoje zažívání?
Zažívání je jedním ze základních tělesných procesů, které zásadně ovlivňují celkové zdraví, energii a imunitu. Přesto mu často věnujeme pozornost až ve chvíli, kdy se objeví nepříjemné obtíže, jako je nadýmání, bolest břicha či nepravidelné vyprazdňování. Trávicí soustava však nepracuje izolovaně – její stav úzce souvisí s kvalitou stravy, životním stylem, psychickou pohodou i spánkem. Porozumění tomu, jak trávení funguje a co ho může podporovat nebo naopak zatěžovat, je klíčem k dlouhodobé rovnováze.

Jak funguje naše trávení?
Trávení je komplexní proces, jehož hlavním úkolem je rozložit potravu na jednoduché živiny, které může tělo využít jako zdroj energie a stavební materiál. Vše začíná v ústech, kde dochází k mechanickému rozmělnění potravy a k jejímu smísení se slinami, jež obsahují enzym ptyalin. Po polknutí se potrava přes jícen dostává do žaludku, kde je vystavena žaludečním šťávám. Ty obsahují kyselinu chlorovodíkovou a enzym pepsin, které se podílejí na dalším štěpení. Kyselé prostředí zároveň pomáhá ničit některé mikroorganismy. Ze žaludku se částečně natrávená potrava postupně přesouvá do tenkého střeva.
V tenkém střevě probíhá nejdůležitější část trávení a vstřebávání živin. Zde jsou aktivní trávicí enzymy slinivky břišní a žluč produkovaná játry. Právě v tenkém střevě se absorbují živiny, vitaminy a minerální látky do krevního oběhu. Zbytky nestrávené potravy přecházejí do tlustého střeva, kde dochází k vstřebávání vody a činnosti střevní mikrobioty. Prospěšné mikroorganismy v tlustém střevě se podílejí na fermentaci vlákniny, tvorbě některých vitaminů a celkové rovnováze trávicího prostředí.

Co zažívání zatěžuje?
Zažívání může negativně ovlivňovat celá řada faktorů spojených se stravovacími návyky a životním stylem. Mezi běžné projevy špatného trávení patří nadýmání, pocit plnosti, pálení žáhy, průjem, zácpa nebo bolest břicha. Pokud se tyto obtíže objevují opakovaně či dlouhodobě, je vhodné vyhledat lékaře, protože se může jednat o poruchu zažívání či jiné onemocnění trávicího traktu.
Významnou zátěž představuje vysoký příjem průmyslově zpracovaných potravin s nadbytkem cukrů, tuků a aditiv. Tyto složky mohou narušovat rovnováhu mikrobiomu. Negativní vliv má také nedostatečné rozmělnění potravy a polykání vzduchu při hltání, což často vede k nadýmání a nepříjemnému tlaku v břiše. Trávicí trakt zatěžuje i přejídání, které zvyšuje nároky na žaludek a střeva a může vést k pocitu těžkosti nebo refluxu. Alkohol dráždí sliznici trávicí soustavy a mění tvorbu trávicích šťáv. Významnou roli hraje rovněž stres a málo kvalitního spánku, které zhoršují nervovou regulaci trávení a narušují složení střevní mikrobioty.
Jak podpořit zdravé trávení?
Zdravé zažívání je výsledkem dlouhodobé péče a vyváženého životního stylu, nikoli jednorázových opatření. Každodenní návyky a celkový přístup k vlastnímu tělu hrají zásadní roli v tom, jak trávicí soustava funguje a jak se cítíme po jídle i během dne.
- Strava bohatá na vlákninu – Vláknina je klíčovou složkou stravy. Podporuje vyprazdňování a slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Nachází se především v celozrnných obilovinách, zelenině, ovoci, luštěninách a semínkách. Dostatečný příjem vlákniny přispívá ke stabilní střevní mikrobiotě a může snižovat riziko zácpy a některých trávicích obtíží.
- Pitný režim – Tekutiny jsou nezbytné pro správné rozložení a vstřebávání živin. Voda pomáhá změkčovat stolici a usnadňuje její průchod střevy. Nedostatek tekutin může vést k zácpě a zpomalení trávení. Nejvhodnější je čistá voda, případně neslazené bylinné a ovocné čaje.
- Pravidelný pohyb – Fyzická aktivita stimuluje pohyby střev a zlepšuje přirozenou peristaltiku. Pravidelný pohyb může pomoci předcházet zácpě a posilovat celkovou funkci trávicí soustavy. Není nutné volit extrémní zátěž, pozitivní efekt má i svižná chůze, plavání nebo jóga.
- Probiotika – Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při odpovídajícím množství příznivě ovlivňují střevní mikrobiom. Nacházejí se například v kysaných mléčných výrobcích či fermentovaných potravinách. Případně lze doplnit kvalitními doplňky stravy.
- Trávicí enzymy – Trávicí enzymy se přirozeně tvoří v těle. V některých případech však může být jejich produkce snížená, například vlivem stresu, věku nebo nevhodné stravy. Dostatečná tvorba enzymů je důležitá pro správné štěpení bílkovin, tuků a sacharidů. Podporovat ji lze kvalitní stravou, klidným stravováním a v některých situacích i cílenými doplňky stravy.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj: Relationship between stress, diet, and gut microbiota: a cross-sectional study - PMC [online]. [cit. 07. 01. 2026]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12532885/
Kotvičník zemní a jeho působení??
Kotvičník zemní je jednoletá bylina, která se objevila před více jak 1000 lety a to v oblasti Asie konkrétně Číny. Postupem času se Kotvičník dostal do podvědomí veřejnosti a začal se pěstovat téměř po celém světě. Největším producentem Kotvičníku zemního je Čína a v Evropě má výbornou odezvu Kotvičník pěstovaný v Bulharsku.
Hořčíkový olej – k čemu je dobrý? A je lepší hořčík ve formě kapslí nebo oleje?
Hořčík neboli magnesium patří k nejdůležitějším minerálům, které naše tělo potřebuje. Účastní se totiž zhruba 300 různých tělesných reakcí. Bohužel ho ale většina z nás má nedostatek, což se projevuje hlavně podrážděností, nespavostí, náladovostí, svalovými křečemi nebo nepříjemným bušením srdce.
Tryptofan a jeho vliv na hladinu serotoninu?
Tryptofan se z chemického hlediska řadí mezi esenciální aminokyseliny a je v těle nepostradatelný pro určité biochemické procesy. Organismus si ho neumí sám vytvářet a my ho tak musíme přijímat z potravin nebo doplňků stravy. Tryptofan je součástí jak živočišné, tak rostlinné stravy. Bohaté na tuto látku jsou ryby jako sardinky, losos a tuňák, dále pak drůbeží a hovězí maso, ořechy, mléko, semínka, luštěniny a například také banány.



