Jaké jsou trávicí enzymy?
Jak již je pravděpodobně z názvu patrné, trávicí enzymy jsou součástí našeho trávicího ústrojí a hrají podstatnou roli v procesu, který nám umožňuje potravu hladce strávit. Většina takových enzymů je produkována v rozličných částech zažívacího systému a existuje vícero jejich druhů. Každý z nich má svůj určitý a zároveň zásadní význam, protože napomáhají rozkladu jiného typu makromolekul. Existují však i trávicí enzymy, jež v těle vytvářeny nejsou. Nicméně správné zažívání je klíčové pro celkové zdraví a pohodu jedince a má vliv na více aspektů v našem životě. V tomto článku se proto podíváme na různé druhy trávicích enzymů a také funkce, jež v celém zažívání mají.

Funkce trávicích enzymů v našem organismu
Trávicí enzymy jsou specifické komplexní bílkoviny, které napomáhají rozkládat veškerou potravu na menší celky – molekuly. Jsou nepostradatelné pro transport molekul, metabolické děje, trávení stravy a rovněž vstřebávání nezbytných živin. Trávicí proces zahrnuje dva typy zpracování živin. Jedním je mechanické trávení, při němž se potrava drtí, rozmělňuje a následně promíchává s trávicími šťávami. Druhé je trávení chemické a tam vstupují na scénu právě trávicí enzymy. Jedná se vlastně o biokatalyzátory, které řídí celý soubor chemických pochodů. Jejich hlavním úkolem je rozštěpit jednotlivé živiny tak, aby se mohly jednoduše absorbovat do krevního oběhu a tělo je mohlo dále využít. Bez nich bychom nebyli schopni vstřebat žádné bílkoviny, sacharidy ani tuky. Jsou proto pro nás dokonce životně důležité.
Jak trávicí enzymy vznikají a co je pro ně nepříznivé?
Většina těchto enzymů je produkována slinivkou břišní, v žaludku, střevech, ale i ústech. Trávení totiž započíná již v momentě, kdy vložíme potravinu do úst. Už v této chvíli začínají při žvýkání slinné žlázy vyrábět enzymy, jež započínají s prvním rozkladem molekul. Trávicí enzymy tedy produkuje samovolně každý zdraví lidský organismus. Ovšem je hned několik faktorů, které mohou enzymy negativně ovlivnit. Ty se pak netvoří v dostatečném množství, a to s sebou přináší jisté nepříjemnosti. Mohou se objevit četné zažívací obtíže jako je průjem, zácpa, bolesti břicha a nadýmání. Z dlouhodobého hlediska může dojít dokonce ke zpomalení metabolismu, narušení imunity nebo rozvoji některých onemocnění. Často se lidé v první chvíli zaměřují spíše na probiotika, ovšem trávicí enzymy jsou neméně důležité, proto se zkuste v případě jakýchkoliv zažívacích těžkostí zaměřit právě i na ně.

Negativní dopad na tvorbu trávicích enzymů může mít například nevhodně složená strava, kde se vyskytuje především velký obsah tuků a cukrů. Dále pak kouření, alkohol, věk, probíhající onemocnění a špatné psychické rozpoložení a nadmíra stresu.
Jaké druhy trávicích enzymů existují?
Trávicích enzymů je mnoho. Některé naše tělo tvoří, jiné můžeme najít třeba v určitých potravinách. Každý z enzymů se soustřeďuje na různé makroživiny. My se na ně teď postupně podíváme.
- Amyláza, celuláza a laktáza – Tyto tři trávicí enzymy mají na starost složku veškerých sacharidů. Amyláza je produkována slinnými žlázami a slinivkou. Pracuje již při žvýkání a následně také po polknutí. Rozkládá škrob až na jednodušší glukózu. Celuláza rozštěpí celulózová rostlinná vlákna na polysacharidy s kratším řetězcem a glukózu. Laktáza zase rozděluje mléčné cukry na galaktózu a glukózu, které se tělu snadněji tráví.
- Lipáza – je tvořena slinivkou břišní a v tenkém střevě. Spolu se žlučí se účastní rozkladu tuků na jednodušší struktury. Konkrétně na glycerol a dobře vstřebatelnou formu mastných kyselin.
- Proteáza – ta podporuje trávení bílkovin. Vytváří ji slinivka, žaludek i tenké střevo. Rozkládá složité bílkoviny na jednotlivé aminokyseliny. Proteáza má i jiné úkoly související s buněčným dělením, imunitou či srážením krve.
- Nukleáza – je nepostradatelná pro mechanismy, které souvisí s opravami DNA. Štěpí nukleové kyseliny na nukleotidy.
- Bromelain a papain – to jsou dva nejznámější enzymy, které můžeme dodat do těla spolu s ovocem. Bromelain se nachází v ananasu a papain v papáje. Oba dva se podílí na štěpení bílkovin na aminokyseliny.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Garcinie kambodžská k čemu se nám hodí?
Garcinie kambodžská (Garcinia Cambogia) známá i pod názvem Tamarind malabarský je trvalý keř s plody, které obsahují složky, díky nimž se už po velmi dlouhou dobu využívá v tradiční ajurvédské medicíně či v Asii na vaření. V dnešní době je kvůli svému příznivému vlivu na lidský organismus oblíbená napříč celým světem.
Maca a Kotvičník zemní – je vhodné je kombinovat?
Maca peruánská a kotvičník zemní známý také jako tribulus terrestris jsou dvě odlišné bylinky, které toho ale mají hodně společného. Možná jste o nich už slyšeli a teď si kladete otázku, proč se doporučuje jejich kombinace. A právě na to vám odpovíme v následujících řádcích. otvičník zemní, známý pod latinským názvem (tribulus terrestris), je jednoletá bylina, s níž se můžeme setkat i u nás. Původně ale pochází z jihovýchodní části Asie. Poznat ji lze podle tmavě zelených listů řapíkatého vzhledu a jasně žlutého květu či ostnatých plodů.
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris), jak vybrat ten správný?
Kotvičník zemní neboli Tribulus terrestris patří mezi jednu z nejvíce užívaných bylin a to po celém světe. Proč je Kotvičník zemní tak oblíbený a hojně využívaný má svůj opodstatněný důvod. Tato sice malá ale i přes to, dovolím si tvrdit, zázračná bylina má výborný vliv na lidský organismus. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris ) toho umí opravdu mnoho.



