Koenzym Q10 – rozdíl mezi ubichinolem a ubichinonem?
Koenzym Q10 (CoQ10) je látkou, kterou v našem těle vyžaduje každá buňka. Je totiž jejich nezbytnou součástí. Bez něho by buňky nebyly schopné pracovat, tak jak by měly a mnohé procesy by neprobíhaly správným způsobem. Pokud je tohoto koenzymu v organismu přítomno málo, může se to, mimo jiné, projevit i na stavu pokožky, jež může začít předčasně stárnout. Jsou tu ale také další nežádoucí dopady nedostatku koenzymu Q10. Proto dnes můžeme vybírat z rozmanité škály přípravků pro péči o pleť a rovněž i doplňků stravy. V následujícím článku se tudíž zaměříme na základní funkce koenzymu Q10 a řekneme si více o jeho dvou formách ubichinonu a ubichinolu.
Tvorba koenzymu Q10 a jeho doplňování?
Naše tělo umí docela dobře syntetizovat koenzym Q10 samovolně v buňkách. Ovšem existuje mnoho faktorů, které tuto tvorbu negativně ovlivňují. Za prvé se jedná o věk. Zatímco v mladém věku máme z vlastní produkce koenzymu Q10 většinou dostatek, později tomu tak již být nemusí. Avšak nejedná se o žádný hodně pokročilý věk, schopnost organismu produkovat koenzym Q10 se začíná prudce snižovat už kolem 30 roku života, což je poměrně brzy. Nepříznivé pro obsah Q10 jsou nicméně i další skutečnosti. Může to být kupříkladu kouření či špatně vyvážená strava. Stejně tak se třeba koenzym spotřebovává při zvýšené fyzické zátěži.
Koenzym Q10 je přítomen také v určitých potravinách. Nalezneme ho zejména ve vnitřnostech jako jsou hovězí ledviny, játra a srdce. Z rostlinné říše můžeme jmenovat sójové boby, špenát, arašídy nebo brokolici. Je ale nutné zmínit, že živočišné produkty nám poskytnou této látky mnohem větší množství, v rostlinách není totiž tolik koncentrován.
Jaké jsou nejdůležitější funkce koenzymu Q10?
V první řadě by tělo vůbec bez koenzymu neumělo přeměnit energii přijímanou z potravy na tu, jež pak využíváme pro chod organismu a psychickou i fyzickou činnost. Každá buňka v sobě obsahuje tzv. mitochondrie, kde se vyrábí energie pro různorodé buněčné aktivity. Dále koenzym napomáhá odbourávání volných kyslíkových radikálů a je tak vysoce funkčním antioxidantem. Organismus ho v tomto ohledu spotřebovává mezi prvními, a proto v případě, že je oxidačního stresu více, je koenzym Q10 relativně rychle čerpán. Dlouhodobý deficit pak může přispět například k srdečnímu onemocnění, vysokému krevnímu tlaku a jiným degenerativním stavům, únavě a rychlejšímu stárnutí. Koenzym Q10 je taktéž součástí biochemických procesů, jež zprostředkovávají vstřebávání vitaminů a minerálů do buněk.
Ubichinol a ubichinon, v čem se liší?
Oxidovaný ubichinon (ubiquinon) i jeho redukovaná verze ubichinol (ubiquinol) jsou dvě aktivní formy koenzymu Q10. Jsou velice úzce spjaté, avšak jsou mezi nimi drobné rozdíly. Ubichinon je využíván hojně, kdežto s ubichinolem se v doplňku stravy setkáme poměrně zřídka. Často se ovšem právě o ubiquinolu tvrdí, že má lepší biologickou dostupnost – tedy to, jak dobře se vstřebává a kolik ho tělo z přijaté dávky skutečně využije. Je tomu tak z toho důvodu, že tato redukovaná podoba koenzymu Q10 se již nemusí přeměňovat k tomu, aby byla užita tam, kde je v organismu potřeba. Ubichinon se oproti tomu musí změnit právě na ubichinol. To znamená, že organismus stejně přetvoří tuto verzi koenzymu Q10 na jeho nejefektivnější formu. Polemizuje se však o ztrátách, které při této přeměně mohou nastat. Tělo ale ubichinon přetváří již velmi krátce po jeho přijetí. Tudíž je i v tomto případě využito vysoké procento. Navíc k tomu, je tento typ koenzymu Q10 používán po dlouhá léta a těší se stále velké oblibě, a to díky jeho prověřenému blahodárnému efektu.
Není tedy vyloučeno, že se může ubiquinol vstřebávat rychleji a lépe, nicméně není jasné, jestli výsledek bude lepší či horší nežli u ubiquinonu, rozdíl v nich pravděpodobně ani nepoznáme. Co zajisté pocítíme hned, je odlišnost v ceně. Jelikož je ubichinol nestabilní, je výroba takového doplňku poněkud složitá, což se samozřejmě odráží na ceně, která je výrazně vyšší nežli u ubichinonu. Volba je proto čistě jen na vás. Při výběru byste se ale měli zaměřit spíše na jiné faktory – kvalita produktu, množství aktivní látky, výrobní postup, a na to, zda je obsažen spolu s koenzymem Q10 také tuk, jež je nutný pro náležitou absorpci.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová

Chaga – medicinální houba pro silnou imunitu
Chaga je dřevokazná houba volně rostoucí na kmenech stromů napříč severními zeměmi. Roste zejména na břízách v Rusku, Kanadě, Kazachstánu, Číně a Japonsku, kde se využívá v místním tradičním léčitelství k podpoře přirozené obranyschopnosti a při žaludečních potížích. Díky svým takřka zázračným schopnostem dostala přezdívku „Dar od Boha. Rezavec šikmý neboli Chaga má raději chladné podnebí, proto ho lze najít pouze na stromech severní polokoule. Jeho způsob života spočívá v parazitování listnatých stromů, hlavně bříz a buků, kdy proniká hluboko do nitra a v kmeni přežívá desítky let

Rozdíl mezi přírodním a syntetickým vitaminem C?
Vitamin C je jeden ze základních vitaminů, které náš organismus potřebuje k tomu, aby mohl fungovat, tak jak má. Nejčastěji je zmiňován ve spojitosti s naším imunitním systémem, nicméně má řadu dalších významných úkolů, o nichž možná ani nevíte. Vzhledem k tomu, že jsme odkázáni na to, vitamin C přijímat, máme dvě možnosti, jak ho doplnit. První je samozřejmě za pomoci pestré stravy, tedy zařazením potravin, které jsou na něj bohaté. Největší množství bychom našli v šípku, černém rybízu, kiwi, červené paprice, listové zelenině či acerole

Jak spolu souvisí vápník, vitamin D3 a K2?
Vitamin D3 a vitamin K2 jsou v poslední době hodně diskutované vitaminy rozpustné v tucích. Bylo totiž zjištěno, že se jedná o nejaktivnější formy vitaminu D a K, takže jejich pravidelným užíváním lze dosáhnout mnohem lepších výsledků než konzumací „obyčejného déčka“ nebo vitaminu K1. Ještě zajímavější je ale souvislost těchto vitaminů s vápníkem.