-
Hlavní stránka
- Blog
- Kyselina mléčná – kde se vyskytuje a k čemu slouží?
Kyselina mléčná – kde se vyskytuje a k čemu slouží?
I když o ní často slyšíme ve spojení se cvičením, skutečný význam kyseliny mléčné je podstatně širší. Najdeme ji v kosmetice, potravinách i léčivech, a přitom je to látka, kterou si naše tělo vytváří zcela samo. Využívá se jako konzervant a dochucovadlo, funguje jakožto exfoliant v krémech, a navíc se podílí na důležitých fyziologických procesech. Setkáváme se s ní vědomě i nevědomě – ať už při sportovním výkonu, v jogurtu ke snídani nebo v prostředcích, jež používáme k péči o pleť. To vše ukazuje, že jde o sloučeninu, která je mnohem víc než jen odpad vznikající při sportu.
Přítomnost v těle a její fungování
Pro organismus má kyselina mléčná zásadní význam. Vzniká při metabolických reakcích, zejména při fyzické námaze, kdy svaly nemají dostatek kyslíku. Tehdy se z glukózy vytváří laktát, který funguje jako rychlý zdroj energie a umožňuje tělu pokračovat ve výkonu i v podmínkách, kdy by jinak došlo k úplnému vyčerpání. Její důležitost ale nekončí jen u svalové činnosti. V trávicím systému se kyselina mléčná zapojuje do udržení rovnováhy střevní mikroflóry, čímž brání přemnožení nežádoucích patogenů. Navíc usnadňuje vstřebávání minerálních látek, například vápníku či železa. Tím se nepřímo podílí na pevnosti kostí a tvorbě červených krvinek.
Rozmanité uplatnění v praxi
To, že se kyselina mléčná přirozeně tvoří v těle, ji činí bezpečnou a vhodnou i pro průmyslové využití. V kosmetice se oceňuje její schopnost odstraňovat odumřelé kožní buňky a zlepšovat hydrataci pleti, čímž podporuje její hladkost a přirozený vzhled. Používá se také při výrobě přípravků určených na problematickou nebo citlivou pokožku, protože má mírně antiseptické účinky a přispívá k obnově kožní bariéry.
V potravinářství funguje jako přírodní konzervant a regulátor kyselosti, a protože se jedná o složku tělu vlastní, je považována za bezpečnou potravinářskou přísadu, která se na obalech uvádí pod označením E270. Farmaceutický průmysl ji využívá při vytváření léčiv a doplňků stravy, a to nejen pro stabilizaci přípravků, ale taktéž pro zlepšení biologické dostupnosti účinných látek. Méně známou, ale stále rostoucí oblastí je technické uplatnění – kyselina mléčná se aplikuje například při výrobě biologicky rozložitelných plastů.
Chemické vlastnosti a formy
Z pohledu chemie patří mezi hydroxykyseliny – obsahuje karboxylovou i hydroxylovou skupinu, což jí dává specifické vlastnosti a chování odlišné od běžných jednoduchých kyselin. V čisté podobě je to hustá, bezbarvá až nažloutlá kapalina s jemně kyselou chutí a typickým aroma.
Tato sloučenina se přitom nevyskytuje jen v jedné variantě. Rozlišujeme L (+) a D (-) formu, které se liší prostorovým uspořádáním molekul. Přestože chemicky vypadají téměř totožně, lidské tělo je rozeznává a zpracovává odlišně. L-forma je pro člověka přirozená a biologicky aktivní, zatímco D-forma může být pro organismus hůře využitelná a u kojenců způsobovat trávicí obtíže.
Přirozený výskyt a výroba
Kyselina mléčná je běžnou součástí nejen lidského těla, ale také potravin a přírody obecně. Vzniká jako přirozený produkt fermentačních procesů, což vysvětluje, proč ji nacházíme v jogurtech, kefírech, kysaném zelí nebo dalších kvašených produktech. Své místo má i v rostlinách, kde se tvoří ovšem pouze v menších koncentracích. Kromě běžných zdrojů se dnes kyselina mléčná vyrábí průmyslově, zejména fermentací cukrů pomocí vybraných bakterií. Tento postup je nejen ekologický, ale rovněž hospodárný, protože umožňuje produkovat látku ve velkém měřítku a v kvalitě vhodné pro použití v potravinách i farmacii. Při jejím použití je však vždy důležité dbát na správné dávkování a kontrolovanou kvalitu – jen tak lze zajistit bezpečnost a plný účinek ve všech typech výrobků.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj: The Rôle of Lactic Acid in the Living Organism - PMC [online]. [cit. 24. 09. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2606398/
L-Arginin vs L-Citrulin, v čem se liší?
Arginin a Citrulin jsou látky, jež obě náleží mezi aminokyseliny, jsou úzce spojeny a mají v těle podobné fungování, avšak i přesto se v některých ohledech a vlastnostech docela odlišují. O argininu se možná mluví o trochu více, a z tohoto důvodu je tak pro mnoho lidí známější. Ovšem citrulin je aminokyselinou, která stojí za povšimnutí zcela stejně.
Aloe Vera – jsou vhodnější kapsle nebo šťáva?
Aloe vera nebo také aloe pravá je sukulentní rostlina, která je známá pro svoje blahodárné vlastnosti již mnoho let. Využívá se hojně v kosmetickém průmyslu, ale má příznivý vliv na organismus i při vnitřním užívání. Obsahuje totiž řadu vitaminů, minerálů, aminokyselin, polysacharidů a v neposlední řadě i antioxidantů, jež jsou pro lidské tělo prospěné. Aloe vera je stálezelená rostlinka, pocházející z Afriky, dnes již rozšířena téměř po celém světě. Pěstuje se v sušších a teplejších oblastech jako je například Mexiko, Venezuela, Španělsko či Sicílie.
Mandlový olej a jeho vliv na naši pleť?
Mandlový olej se vyrábí se syrových mandlí. Ty rostou na stromě, jež nese název Mandloň obecná (Prunus Dulcis). Dorůstá se do výšky až 12 metrů. Její původ je v severní Africe a západní Asii, ovšem v dnešní době se pěstuje i v jiných teplejších oblastech, často se však stává, že zplaní. Nejlepší podmínky má totiž v teplých, ale suchých oblastech, kde jsou mírné zimy. Mandloň kvete bílými až narůžovělými květy, ze kterých později vznikají právě mandl
