Kyselina mléčná – kde se vyskytuje a k čemu slouží?
I když o ní často slyšíme ve spojení se cvičením, skutečný význam kyseliny mléčné je podstatně širší. Najdeme ji v kosmetice, potravinách i léčivech, a přitom je to látka, kterou si naše tělo vytváří zcela samo. Využívá se jako konzervant a dochucovadlo, funguje jakožto exfoliant v krémech, a navíc se podílí na důležitých fyziologických procesech. Setkáváme se s ní vědomě i nevědomě – ať už při sportovním výkonu, v jogurtu ke snídani nebo v prostředcích, jež používáme k péči o pleť. To vše ukazuje, že jde o sloučeninu, která je mnohem víc než jen odpad vznikající při sportu.

Přítomnost v těle a její fungování
Pro organismus má kyselina mléčná zásadní význam. Vzniká při metabolických reakcích, zejména při fyzické námaze, kdy svaly nemají dostatek kyslíku. Tehdy se z glukózy vytváří laktát, který funguje jako rychlý zdroj energie a umožňuje tělu pokračovat ve výkonu i v podmínkách, kdy by jinak došlo k úplnému vyčerpání. Její důležitost ale nekončí jen u svalové činnosti. V trávicím systému se kyselina mléčná zapojuje do udržení rovnováhy střevní mikroflóry, čímž brání přemnožení nežádoucích patogenů. Navíc usnadňuje vstřebávání minerálních látek, například vápníku či železa. Tím se nepřímo podílí na pevnosti kostí a tvorbě červených krvinek.
Rozmanité uplatnění v praxi
To, že se kyselina mléčná přirozeně tvoří v těle, ji činí bezpečnou a vhodnou i pro průmyslové využití. V kosmetice se oceňuje její schopnost odstraňovat odumřelé kožní buňky a zlepšovat hydrataci pleti, čímž podporuje její hladkost a přirozený vzhled. Používá se také při výrobě přípravků určených na problematickou nebo citlivou pokožku, protože má mírně antiseptické účinky a přispívá k obnově kožní bariéry.
V potravinářství funguje jako přírodní konzervant a regulátor kyselosti, a protože se jedná o složku tělu vlastní, je považována za bezpečnou potravinářskou přísadu, která se na obalech uvádí pod označením E270. Farmaceutický průmysl ji využívá při vytváření léčiv a doplňků stravy, a to nejen pro stabilizaci přípravků, ale taktéž pro zlepšení biologické dostupnosti účinných látek. Méně známou, ale stále rostoucí oblastí je technické uplatnění – kyselina mléčná se aplikuje například při výrobě biologicky rozložitelných plastů.

Chemické vlastnosti a formy
Z pohledu chemie patří mezi hydroxykyseliny – obsahuje karboxylovou i hydroxylovou skupinu, což jí dává specifické vlastnosti a chování odlišné od běžných jednoduchých kyselin. V čisté podobě je to hustá, bezbarvá až nažloutlá kapalina s jemně kyselou chutí a typickým aroma.
Tato sloučenina se přitom nevyskytuje jen v jedné variantě. Rozlišujeme L (+) a D (-) formu, které se liší prostorovým uspořádáním molekul. Přestože chemicky vypadají téměř totožně, lidské tělo je rozeznává a zpracovává odlišně. L-forma je pro člověka přirozená a biologicky aktivní, zatímco D-forma může být pro organismus hůře využitelná a u kojenců způsobovat trávicí obtíže.
Přirozený výskyt a výroba
Kyselina mléčná je běžnou součástí nejen lidského těla, ale také potravin a přírody obecně. Vzniká jako přirozený produkt fermentačních procesů, což vysvětluje, proč ji nacházíme v jogurtech, kefírech, kysaném zelí nebo dalších kvašených produktech. Své místo má i v rostlinách, kde se tvoří ovšem pouze v menších koncentracích. Kromě běžných zdrojů se dnes kyselina mléčná vyrábí průmyslově, zejména fermentací cukrů pomocí vybraných bakterií. Tento postup je nejen ekologický, ale rovněž hospodárný, protože umožňuje produkovat látku ve velkém měřítku a v kvalitě vhodné pro použití v potravinách i farmacii. Při jejím použití je však vždy důležité dbát na správné dávkování a kontrolovanou kvalitu – jen tak lze zajistit bezpečnost a plný účinek ve všech typech výrobků.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj: The Rôle of Lactic Acid in the Living Organism - PMC [online]. [cit. 24. 09. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2606398/
Melatonin na problémy se spánkem?
Melatonin se za běžných okolností v organismu neustále a přirozeně produkuje. Jeho množství však během dne a noci kolísá. To je nicméně naprosto normální, ba dokonce i žádoucí. Je vytvářen v mezimozku, konkrétně v úseku nazývaném jako epifýza. Někdy se této části říká rovněž šišinka mozková či nadvěsek mozkový. Zde ho vyrábí buňky, které se jmenují pinealocyty. Pro syntézu melatoninu je ovšem ještě zapotřebí tryptofan, což je esenciální aminokyselina, jež je složitými procesy postupně přeměněna na serotonin (tkáňový hormon, neurotransmiter, hormon štěstí), z něhož je následně vytvořen právě melatonin.
Arganový olej a jeho využití?
Arganový olej je rostlinným olejem, o kterém v dnešní době slyšel asi prakticky každý, a to většinou v souvislosti s jeho skvělým působením na pokožku těla, obličej či na vlasy. Mnoho lidí ho zařadilo do své denní rutiny a označují ho jako zázračný elixír, protože je velice všestranným pomocníkem, a dokonce může nahradit i několik kosmetických produktů.
Jaké jsou vhodné formy zinku?
Zinek je minerální látkou, která hraje klíčovou roli ve více procesech v našem těle, než bychom si možná dokázali představit. Běžně tento minerál přijímáme v jídle, ovšem ne vždy to je v dostatečném množství. Už však jeho nepatrný deficit může vyvolat řadu obtíží a narušit přirozené mechanismy. Proto není na škodu ho organismu dodávat v podobě suplementu



