Ostropestřec mariánský – nejen pro zdravá játra

Ostropestřec mariánský, latinsky Silybum marianum, je pichlavá, statná a na první pohled nezaměnitelná rostlina s charakteristickým nachově červeným květem, která nese mnoho lidových označení. Nejvíce je však známá pod názvem bodlák.

Pro svůj blahodárný efekt na lidský organismus se Ostropestřec v léčitelství hojně využívá k podpoře funkce jater a kardiovaskulárního/oběhového systému. Tato bodlákovitá rostlina toho ale umí ještě mnohem víc.

 

Kde ostropestřec mariánský roste a jak ho poznat?

Ostropestřec mariánský spadá do kategorie jednoletých až dvouletých rostlin z čeledi hvězdicovitých neboli Asteraceae. Jedná se o nejpočetnější rostlinnou čeleď, do níž se řadí i jiné všeobecně známé byliny jako například sedmikráska, pampeliška nebo heřmánek. Všechny tyto byliny spojuje vysoký obsah zdraví prospěšných látek a typické květenství zvané úbor.

 

A právě podle širokého květního úboru nachové barvy, které kvete od konce června do září, lze ostropestřec velice snadno poznat. Mimo období květu se vyznačuje světle zelenými, zubatými a tuhými listy s bílými skvrnami. K nim se pojí zajímavost v podobě legendy, podle níž, když Panna Marie kojila svého syna, spočinulo několik kapek mateřského mléka na listech ostropestřce. Od té doby jsou listy poznamenány bílými žilkami.

 

Vzrůstem bodlák dosahuje 60–150 cm a za jeho domovinu se považují Kanárské ostrovy, Středomoří a Malá a Přední Asie.

Ostropestřec má totiž rád slunné prostředí a vápenitou půdu. Zavlečením se však dostal i k nám, a tak ho můžeme nejčastěji zahlédnout v zahradách, na kompostech a stráních nebo podél cest.

Ovšem ostropestřec pěstovaný u nás, pravděpodobně nebude mít stejný obsah aktivních látek, jako ostropestřec pěstovaný v jeho přirozeném prostředí.

Zajímavá je také jeho historie. Podle historických pramenů se ostropestřec mariánský používal jako léčivka již v době antického Říma a Řecka proti hadímu uštknutí a odtoku žluči.

Prokazatelnou souvislost efektu ostropestřce na jaterní tkáň se však potvrdilo až v roce 1968, kdy se z plodů podařilo izolovat aktivní látky zvané silybin, silydionin a silikristin, komplexně přezdívané silymarin.

 

Aktivní látky obsažené v ostropestřci mariánském?

Látky obsažené v ostropestřci jsou unikátní a některé z nich prakticky v jiných rostlinách nejsou obsaženy. Kromě silymarinu obsahuje podíl bílkovin a rostlinných olejů, aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, flavonoidů a biogenních aminů jako histamin a tyramin. Důležitou součástí jsou také silice a vitamin E, který působí na nervovou, oběhovou i vylučovací soustavu.

 

Vraťmě se ale opět k silymarinu, což je jednoznačně jedna z nejdůležitějsích látek obsažených v ostropestřci mariánském. Zajímavostí je, že silymarin není jedná aktivní látka, ale směš několika dalších látek jako silybin, izosilibinin, silikristin, silidianin, a další flavonoidy a flavonolignany. Standardně je v tomto bodláku, konkrétně v jeho semenech obsah silymarinu okolo 5%. Dalším důležitým faktem je, že aktivní látka silymarin je špatně rozpůstná ve vodě. Pitím čaje z ostropestřce tedy organismus jiště posílíme a pročistíme, ovšem dostatečně množství silymarinu do těla nedostaneme.

 

Pokud uvažejete o koupi ostropestřce jednoznačně vybírejte doplňky stravy s deklarovaným obsahem silymarinu ideálně 80%, kde platí jednoduché pravidlo, čím více je v ostropestřci silymarinu, tím lépe.

 

K čemu je ostropestřec dobrý?

Díky široké škále obsažených aktivních látek, není efekt ostropestřce jednostranný a mohli bychom tuto rostlinu zařadit mezi adaprogeny. Přesto je však hlavně spojován s endokrinním systémem, především játry, jejichž činnost silně podporuje. Dále se podílí na regeneraci jater, čímž výrazně snižuje negativní dopad vlivem cirhózy a dlouhodobým užíváním alkoholu, toxických látek a léků, či špatného životního stylu.

 

Kromě jaterních potíží své uplatnění nachází i v oblasti srdečního a cévního systému, neboť tonizuje cévy a upravuje krevní tlak. Vítaného pomocníka představuje i při migrénách či psychických problémech.

Tím ale výčet účinků ostropestřce na organismus nekončí. V poslední řadě působí na trávicí soustavu tím, že organismus celkově detoxikuje, podporuje látkovou výměnu a trávení harmonizuje.

 

•        Silný antioxidant
•        Podporuje správnou funkci jater
•        Podporuje regeneraci cév a jaterní tkáně
•        Posiluje činnost srdečního svalu a celého kardiovaskulárního systému
•        Zlepšuje imunitní systém
•        Očišťuje tělo od nahromaděných toxinů
•        Detoxikuje organismus
•        Zvyšuje tvorbu žluči a tím napomáhá trávení

 

Z naši nábidky jednoznačně doporučujeme Ostropestřec mariánský s deklarovaným obsahem silymarinu 80%, který také nabízíme ve výhodném akčním balení Golden Nature Ostropestřec mariánský 2+1 zdarma.