-
Hlavní stránka
- Blog
- Proč jsou důležité makroživiny i mikroživiny?
Proč jsou důležité makroživiny i mikroživiny?
Lidské tělo je komplexní systém, který je tvořen velkým počtem buněk, tkáněmi, orgány a různorodými soustavami, jež jsou propojené a společně spolupracují na homeostáze neboli na tom, aby byla neustále v organismu udržována rovnováha. Celý systém zahrnuje opravdu mnoho funkcí. Avšak proto, aby vše skutečně náležitě fungovalo, je potřebný neustálý příjem tzv. mikro a makronutrientů. Jedná se o různorodé látky, z nichž by ovšem ani jedna neměla scházet. I mírná nerovnováha může mít totiž negativní vliv.
Co jsou to makroživiny?
Makroživiny či makronutrienty jsou základní složky v potravě, které potřebujeme přijímat v poměrně velkém kvantu (v desítkách až stovkách gramů za jeden den). Jsou opravdu nepostradatelné a jsou také zdrojem naší životní energie. Neobejdeme se bez nich z hlediska primárních životních funkcí, růstu, regenerace a udržení veškerých tělesných procesů. Každá z makroživin má svá specifická poslání a jejich správné množství a poměr jsou klíčové pro zdraví. Patří sem 3 základní skupiny – sacharidy, bílkoviny a tuky.
Sacharidy
Sacharidy neboli cukry nám slouží jako primární a rychlý zdroj energie, ale i jako zdroj zásobní. Tato skutečnost záleží na typu daného cukru a jeho složení. Dělí se totiž na jednoduché sacharidy a sacharidy komplexní (složené, polysacharidy). V jídelníčku by měly mít největší zastoupení ty komplexní, které organismus tráví pozvolna a postupně. Najdeme je například v rýži, bramborách, ovesných vločkách, těstovinách, pečivu, zelenině, kukuřici a luštěninách. Do této skupiny patří rovněž vláknina – nestravitelná složka rostlinné stravy, jíž by měl dospělý člověk přijmout denně asi 30 gramů.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem svalových tkání, kůže, šlach a kostí a jsou nezbytné pro regeneraci a růst. Mají i úlohu transportní a imunitní, jsou součástí hormonů a enzymů, slouží jako neurotransmitery nebo jejich prekurzory a jsou také jedním z pramenů energie. Molekula bílkoviny je tvořena různými aminokyselinami, z nichž si některé tělo dokáže vyrobit samo. Tzv. esenciální si ovšem vytvořit nezvládne, a vy je tak musíte bezprostředně přijímat společně s potravinami.
Tuky
Tuky jsou sice největší energetickou složkou a mají nejmenší sytící schopnost, ale jejich zastoupení v jídelníčku je stejně podstatné jako u předchozích makroživin. Hrají významnou roli třeba při syntéze hormonů a vitaminu D, ve vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích nebo zdraví mozku a nervových buněk. Tuky jsou složeny z mastných kyselin, které dělíme na nasycené, nenasycené a trans mastné kyseliny. Preferovat byste měli především zdroje s nenasycenými mastnými kyselinami (tučné ryby, rostlinné oleje, ořechy, semínka).
Co patří mezi mikroživiny?
Mikroživiny neboli mikronutrienty potřebuje tělo pro správné fungování v mnohem menším množství nežli makronutrienty. To však neznamená, že nejsou podstatné. Jejich přítomnost je nutná pro řadu biochemických pochodů – imunita, metabolismus živin, vývoj, činnost orgánů a mnoho dalšího. Většina z nich je esenciálních, a vy je tak musíte doplňovat pomocí potravy (popřípadě doplňků stravy). Řadíme sem vitaminy, minerální látky a stopové prvky.
Každý z vitaminů má většinou hned několik zásadních úkolů. Vitaminy dělíme na rozpustné ve vodě, kam patří vitamin C a veškeré vitaminy B – B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová), B12 (kobalamin) a dále na rozpustné v tucích – vitaminy A, D, E, K. Pro příjem celého komplexu vitaminů je důležitá pestrost jídelníčku. Nejvíce deficitní však bývá vitamin D a vitamin B12. Druhý z nich pak většinou při vegetariánské či veganské stravě.
Minerály jsou další nepostradatelnou složkou ve výživě. Každý z nich je tělem vyžadován v rozdílném množství. Jisté z nich musíme doplňovat v kvantu větším – hořčík, vápník, draslík, sodík a fosfor, další stačí pouze v množství několikanásobně nižším neboli stopovém – měď, jód, selen, zinek, mangan nebo železo. Minerály se účastní široké škály biologických pochodů, jako je přenos nervových impulzů, tvorba kostí a zubů, činnost svalstva, zdraví orgánových soustav či různých metabolických reakcí.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
The Health Benefits of Dietary Fibre - PMC [online]. [cit. 20. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7589116/
Proč je vhodné kombinovat quercetin s bromelainem a vitaminem C?
Quercetin (kvercetin) je přírodní sloučenina, která může mít při pravidelném užívání pozitivní vliv na náš organismus a jeho některé funkce. Může být prospěšný pro buňky, snižovat neblahé dopady kyslíkových radikálů nebo okolního prostředí, a dokonce má vlastnosti, jež nám mohou být nápomocné při alergiích. V rozličném množství se quercetin zcela určitě nachází ve vaší stravě, tedy za předpokladu, že se nijak striktně nevyhýbáte konzumaci ovoce a zeleniny. Kvercetin je tudíž jistě látka velmi příznivá, a k tomu ještě čistě přírodní. Je ovšem dobré ho kombinovat navíc s bromelainem a vitaminem C. Proč tomu tak ale je?
Ženšen pravý, proč je důležité sledovat obsah ginsenosidů?
Ženšen pravý je vytrvalá rostlina, která je součástí mnoha přírodních přípravků. Pro svoje vlastnosti je totiž pro lidské tělo velmi blahodárná. Ženšenu však existuje více druhů a někdy může být těžké se vyznat jen v samotných názvech.
Hlíva ústřičná jako doplněk stravy – jaká koncentrace je nejvhodnější?
Hlíva ústřičná, latinsky Pleurotus ostreatus, je dřevokazná houba obsahující cenné aktivní látky podporující imunitní systém. Svým tvarem a barvou připomíná ústřice, což vysvětluje její české pojmenování. Jako jedna z mála medicinálních hub hlíva roste také na území Evropy včetně České republiky. Hlíva ústřičná je jedlá houba, která parazituje na kmenech a pařezech listnatých stromů. Klobouk má hladký a šedavě zbarvený v závislosti na vzdušné vlhkosti. Zajímavé je na ní to, že roste v trsech střechovitě posázených nad sebou a jako pravá dřevokazná houba dovede ze dřeva přijímat různé prospěšné látky.
