Proč jsou důležité makroživiny i mikroživiny?
Lidské tělo je komplexní systém, který je tvořen velkým počtem buněk, tkáněmi, orgány a různorodými soustavami, jež jsou propojené a společně spolupracují na homeostáze neboli na tom, aby byla neustále v organismu udržována rovnováha. Celý systém zahrnuje opravdu mnoho funkcí. Avšak proto, aby vše skutečně náležitě fungovalo, je potřebný neustálý příjem tzv. mikro a makronutrientů. Jedná se o různorodé látky, z nichž by ovšem ani jedna neměla scházet. I mírná nerovnováha může mít totiž negativní vliv.

Co jsou to makroživiny?
Makroživiny či makronutrienty jsou základní složky v potravě, které potřebujeme přijímat v poměrně velkém kvantu (v desítkách až stovkách gramů za jeden den). Jsou opravdu nepostradatelné a jsou také zdrojem naší životní energie. Neobejdeme se bez nich z hlediska primárních životních funkcí, růstu, regenerace a udržení veškerých tělesných procesů. Každá z makroživin má svá specifická poslání a jejich správné množství a poměr jsou klíčové pro zdraví. Patří sem 3 základní skupiny – sacharidy, bílkoviny a tuky.
Sacharidy
Sacharidy neboli cukry nám slouží jako primární a rychlý zdroj energie, ale i jako zdroj zásobní. Tato skutečnost záleží na typu daného cukru a jeho složení. Dělí se totiž na jednoduché sacharidy a sacharidy komplexní (složené, polysacharidy). V jídelníčku by měly mít největší zastoupení ty komplexní, které organismus tráví pozvolna a postupně. Najdeme je například v rýži, bramborách, ovesných vločkách, těstovinách, pečivu, zelenině, kukuřici a luštěninách. Do této skupiny patří rovněž vláknina – nestravitelná složka rostlinné stravy, jíž by měl dospělý člověk přijmout denně asi 30 gramů.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem svalových tkání, kůže, šlach a kostí a jsou nezbytné pro regeneraci a růst. Mají i úlohu transportní a imunitní, jsou součástí hormonů a enzymů, slouží jako neurotransmitery nebo jejich prekurzory a jsou také jedním z pramenů energie. Molekula bílkoviny je tvořena různými aminokyselinami, z nichž si některé tělo dokáže vyrobit samo. Tzv. esenciální si ovšem vytvořit nezvládne, a vy je tak musíte bezprostředně přijímat společně s potravinami.
Tuky
Tuky jsou sice největší energetickou složkou a mají nejmenší sytící schopnost, ale jejich zastoupení v jídelníčku je stejně podstatné jako u předchozích makroživin. Hrají významnou roli třeba při syntéze hormonů a vitaminu D, ve vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích nebo zdraví mozku a nervových buněk. Tuky jsou složeny z mastných kyselin, které dělíme na nasycené, nenasycené a trans mastné kyseliny. Preferovat byste měli především zdroje s nenasycenými mastnými kyselinami (tučné ryby, rostlinné oleje, ořechy, semínka).

Co patří mezi mikroživiny?
Mikroživiny neboli mikronutrienty potřebuje tělo pro správné fungování v mnohem menším množství nežli makronutrienty. To však neznamená, že nejsou podstatné. Jejich přítomnost je nutná pro řadu biochemických pochodů – imunita, metabolismus živin, vývoj, činnost orgánů a mnoho dalšího. Většina z nich je esenciálních, a vy je tak musíte doplňovat pomocí potravy (popřípadě doplňků stravy). Řadíme sem vitaminy, minerální látky a stopové prvky.
Každý z vitaminů má většinou hned několik zásadních úkolů. Vitaminy dělíme na rozpustné ve vodě, kam patří vitamin C a veškeré vitaminy B – B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová), B12 (kobalamin) a dále na rozpustné v tucích – vitaminy A, D, E, K. Pro příjem celého komplexu vitaminů je důležitá pestrost jídelníčku. Nejvíce deficitní však bývá vitamin D a vitamin B12. Druhý z nich pak většinou při vegetariánské či veganské stravě.
Minerály jsou další nepostradatelnou složkou ve výživě. Každý z nich je tělem vyžadován v rozdílném množství. Jisté z nich musíme doplňovat v kvantu větším – hořčík, vápník, draslík, sodík a fosfor, další stačí pouze v množství několikanásobně nižším neboli stopovém – měď, jód, selen, zinek, mangan nebo železo. Minerály se účastní široké škály biologických pochodů, jako je přenos nervových impulzů, tvorba kostí a zubů, činnost svalstva, zdraví orgánových soustav či různých metabolických reakcí.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
The Health Benefits of Dietary Fibre - PMC [online]. [cit. 20. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7589116/
Na co je dobrá kyselina hyaluronová?
Kyselina hyaluronová je jednou z nejpopulárnějších látek dnešní doby. Je využívaná v kosmetickém průmyslu, estetických procedurách a můžeme ji upotřebit jak vnitřně i zevně. Jedná se o látku, která je pro nás zcela přirozená, jelikož si ji tělo samo pro své potřeby produkuje. Nicméně jak už tomu u spousty běžných procesů v organismu bývá, hraje tu velkou roli věk. V organismu se kyselina hyaluronová nachází na mnoha místech. Nejvíce je zastoupena v pokožce, pojivových tkáních nebo třeba v očním sklivci. Má jednu velmi zásadní vlastnost a to takovou, že na sebe dokáže navázat až tisícinásobek své vlastní váhy. Proto se stala tolik oblíbenou surovinou pro kosmetiku nebo při neinvazivních úpravách v dermatologii, k redukci drobných, ale již viditelných vrásek.
Jak zlepšit kvalitu pleti?
Není nikdo, kdo by netoužil po krásné, zářivé a kvalitní pleti. Existuje ovšem mnoho faktorů, které její stav mohou negativně či pozitivně ovlivňovat. V první řadě se jedná určitě o genetické predispozice – s těmi však bohužel málokdy něco uděláme. Jsou tu ale faktory a zásady, na které vliv rozhodně máme, a můžeme díky nim vzhled naší pleti vylepšit.
Hořčíkový olej – k čemu je dobrý? A je lepší hořčík ve formě kapslí nebo oleje?
Hořčík neboli magnesium patří k nejdůležitějším minerálům, které naše tělo potřebuje. Účastní se totiž zhruba 300 různých tělesných reakcí. Bohužel ho ale většina z nás má nedostatek, což se projevuje hlavně podrážděností, nespavostí, náladovostí, svalovými křečemi nebo nepříjemným bušením srdce.


