-
Hlavní stránka
- Blog
- Proč jsou důležité makroživiny i mikroživiny?
Proč jsou důležité makroživiny i mikroživiny?
Lidské tělo je komplexní systém, který je tvořen velkým počtem buněk, tkáněmi, orgány a různorodými soustavami, jež jsou propojené a společně spolupracují na homeostáze neboli na tom, aby byla neustále v organismu udržována rovnováha. Celý systém zahrnuje opravdu mnoho funkcí. Avšak proto, aby vše skutečně náležitě fungovalo, je potřebný neustálý příjem tzv. mikro a makronutrientů. Jedná se o různorodé látky, z nichž by ovšem ani jedna neměla scházet. I mírná nerovnováha může mít totiž negativní vliv.
Co jsou to makroživiny?
Makroživiny či makronutrienty jsou základní složky v potravě, které potřebujeme přijímat v poměrně velkém kvantu (v desítkách až stovkách gramů za jeden den). Jsou opravdu nepostradatelné a jsou také zdrojem naší životní energie. Neobejdeme se bez nich z hlediska primárních životních funkcí, růstu, regenerace a udržení veškerých tělesných procesů. Každá z makroživin má svá specifická poslání a jejich správné množství a poměr jsou klíčové pro zdraví. Patří sem 3 základní skupiny – sacharidy, bílkoviny a tuky.
Sacharidy
Sacharidy neboli cukry nám slouží jako primární a rychlý zdroj energie, ale i jako zdroj zásobní. Tato skutečnost záleží na typu daného cukru a jeho složení. Dělí se totiž na jednoduché sacharidy a sacharidy komplexní (složené, polysacharidy). V jídelníčku by měly mít největší zastoupení ty komplexní, které organismus tráví pozvolna a postupně. Najdeme je například v rýži, bramborách, ovesných vločkách, těstovinách, pečivu, zelenině, kukuřici a luštěninách. Do této skupiny patří rovněž vláknina – nestravitelná složka rostlinné stravy, jíž by měl dospělý člověk přijmout denně asi 30 gramů.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem svalových tkání, kůže, šlach a kostí a jsou nezbytné pro regeneraci a růst. Mají i úlohu transportní a imunitní, jsou součástí hormonů a enzymů, slouží jako neurotransmitery nebo jejich prekurzory a jsou také jedním z pramenů energie. Molekula bílkoviny je tvořena různými aminokyselinami, z nichž si některé tělo dokáže vyrobit samo. Tzv. esenciální si ovšem vytvořit nezvládne, a vy je tak musíte bezprostředně přijímat společně s potravinami.
Tuky
Tuky jsou sice největší energetickou složkou a mají nejmenší sytící schopnost, ale jejich zastoupení v jídelníčku je stejně podstatné jako u předchozích makroživin. Hrají významnou roli třeba při syntéze hormonů a vitaminu D, ve vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích nebo zdraví mozku a nervových buněk. Tuky jsou složeny z mastných kyselin, které dělíme na nasycené, nenasycené a trans mastné kyseliny. Preferovat byste měli především zdroje s nenasycenými mastnými kyselinami (tučné ryby, rostlinné oleje, ořechy, semínka).
Co patří mezi mikroživiny?
Mikroživiny neboli mikronutrienty potřebuje tělo pro správné fungování v mnohem menším množství nežli makronutrienty. To však neznamená, že nejsou podstatné. Jejich přítomnost je nutná pro řadu biochemických pochodů – imunita, metabolismus živin, vývoj, činnost orgánů a mnoho dalšího. Většina z nich je esenciálních, a vy je tak musíte doplňovat pomocí potravy (popřípadě doplňků stravy). Řadíme sem vitaminy, minerální látky a stopové prvky.
Každý z vitaminů má většinou hned několik zásadních úkolů. Vitaminy dělíme na rozpustné ve vodě, kam patří vitamin C a veškeré vitaminy B – B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová), B12 (kobalamin) a dále na rozpustné v tucích – vitaminy A, D, E, K. Pro příjem celého komplexu vitaminů je důležitá pestrost jídelníčku. Nejvíce deficitní však bývá vitamin D a vitamin B12. Druhý z nich pak většinou při vegetariánské či veganské stravě.
Minerály jsou další nepostradatelnou složkou ve výživě. Každý z nich je tělem vyžadován v rozdílném množství. Jisté z nich musíme doplňovat v kvantu větším – hořčík, vápník, draslík, sodík a fosfor, další stačí pouze v množství několikanásobně nižším neboli stopovém – měď, jód, selen, zinek, mangan nebo železo. Minerály se účastní široké škály biologických pochodů, jako je přenos nervových impulzů, tvorba kostí a zubů, činnost svalstva, zdraví orgánových soustav či různých metabolických reakcí.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
The Health Benefits of Dietary Fibre - PMC [online]. [cit. 20. 11. 2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7589116/
Pravda o kotvičníku, co bychom o něm měli vědět?
Kotvičník zemní, tribulus terrestris nebo zelená viagra, všechny tyto názvy se používají pro rostlinku, která je možná svým vzhledem přehlédnutelná, ale ukrývá v sobě velký potenciál. Dokáže pomoci s celou řadou neduhů, s nimiž se potýká mnoho lidí. Ne však každý kotvičník zemní, co se prodává, má stejně dobrý efekt a každá část rostliny obsahuje jiné množství aktivních látek, zajišťující jeho požadovaný přínos pro zdraví. Stejně tak je důležité, kde se kotvičník zemní pěstuje a jaké má pro svůj růst podmínky. Existuje tedy mnoho faktorů ovlivňující jeho kvalitu, ale na co bychom se konkrétně měli zaměřit a co je důležité vědět?
Ekologické přípravky na úklid, co všechno můžete vyzkoušet?
Ať už uklízíte denně, či jednou týdně, určitě vás potěší, že následující produkty jsou levné a pokud si je zakoupíte ve velkých baleních, ušetříte ještě více. Pro začátek si můžete pořídit pouze sodu, ocet a kyselinu citronovou a později případně svoje zásoby můžete rozšířit. Jedlá soda neboli soda bikarbona je bílý prášek, který je dobře rozpustný ve vodě a má zásadité pH. Možná ji znáte jako součást kypřících prášků nebo ji používáte do pečení samostatně. Ocet je nejlepší ten bílý, jelikož obsahuje 10% kyseliny octové, a je proto koncentrovanější. Navíc není dobarvený a nezanechá nikde skvrny. Kyselinu citronovou seženete v podobě krystalického prášku nebo jako již hotový roztok.
Maca a Kotvičník zemní – je vhodné je kombinovat?
Maca peruánská a kotvičník zemní známý také jako tribulus terrestris jsou dvě odlišné bylinky, které toho ale mají hodně společného. Možná jste o nich už slyšeli a teď si kladete otázku, proč se doporučuje jejich kombinace. A právě na to vám odpovíme v následujících řádcích. otvičník zemní, známý pod latinským názvem (tribulus terrestris), je jednoletá bylina, s níž se můžeme setkat i u nás. Původně ale pochází z jihovýchodní části Asie. Poznat ji lze podle tmavě zelených listů řapíkatého vzhledu a jasně žlutého květu či ostnatých plodů.
