Rybí kolagen a jeho výhody??
Rybí neboli mořský kolagen a jeho přednosti oproti jiným typům kolagenu, tak o tom bude dnešní blog. Kolagen, jak už bylo řečeno v minulém článku s názvem „Kolagen pro lepší klouby a pleť“ patří mezi jednu ze základních stavebních složek organismu. Konkrétně se jedná o bílkovinu, která je v lidském těle poměrně hojně zastoupena, a to zejména v kostech, svalech, šlachách, cévách a kůži. Kolagen tvoří přibližně 30 % všech bílkovin obsažených v organismu a téměř 10 % naší celkové hmotnosti. Kolagen jako takový si tělo dokáže produkovat samo, problém nastává s nastupujícím věkem, kdy jeho produkce/syntéze upadá.

Jaké jsou typy kolagenu?
- Kolagen můžeme rozdělit dle původu:
Kolagen je bílkovina živočišného původu, a tak je samozřejmě získáván ze zvířat. Extrahovaný kolagen nejčastěji může být A) Hovězí B) Vepřový C) Rybí/Mořský
- Kolagen dle místa působení:
Kolagen jako takový má přibližně 30 typů. Mezi nejrozšířenější patří:
- Typ I (je obsažen v kostech, kloubech, šlachách a kůži)
- Typ II (je obsažen v chrupavkách)
- Typ III (je obsažen zejména v kůži, svalech a kostech, kde slouží jako pomocník při poraněních, později přechází v typ I)
- Typ V (je obsažen v cévách)
Hovězí a vepřový kolagen je dostupný více jak desítky let a mnohé studie potvrdili jeho pozitivní vliv na lidský organismus.
Z čeho se získává rybí kolagen?
Rybí kolagen je nejčastěji získáván ze šupin studenovodních ryb, mnohdy z tresek, lososů a jím podobných. Rybí kolagen má díky svému speciálnímu způsobu extrakce nízkou molekulární hmotnost, tím jsou jednotlivé molekuly menší a řetězce aminokyselin kratší. Tato skutečnost zapříčiňuje daleko lepší vstřebatelnost, čímž se stává mořský kolagen pro náš organismus dostupnější, nežli kolageny jiného původu. V porovnání bývá rybí kolagen až dvojnásobně vstřebatelnější, oproti hovězímu a vepřovému kolagenu.
Kdy je vhodnější užívat mořský kolagen ?
Díky způsobu získávání a typu suroviny bývá mořský kolagen nejčastěji typu I. Jak již bylo řečeno kolagen typu I je z velké části zastoupen v kůži. Rybí kolagen by tedy neměl být první volbou při problémech s pohybovým aparátem resp. bolestech kloubů, ale při problémech s pletí. Rybí kolagen samozřejmě také pomůže při bolestech pohybového aparátu, ovšem efektivnější budou v této terapii kolageny typu II. Mořský kolagen je tedy určen zejména ženám, kteří již nemají dostatečnou syntézu kolagenu a rádi by zachovali pleť svěží, pružnou a pevnou. Rybí kolagen bývá často využíván v kosmetickém průmyslu, kdy je skvělým pomocníkem v boji proti vráskám. Zároveň, jak poukazují studie, má také efekt na reepitalizaci kůže.

Rybí kolagen a jeho působení:
- Podporuje zvyšovat pružnost, kvalitu a pevnost pokožky
- Podporuje pleť hydratovanou
- Zvyšuje syntézu přirozeného kolagenu
- Podporuje udržovat zdravé šlachy
- Regeneruje vlasy a nehty
Z naší nabídky rybích kolagenů na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8780088/
Bylinky pro lepší psychickou rovnováhu?
Bylinek, které jsou na tuto problematiku vhodné, existuje celá řada. Je dokonce možné, že spoustu z nich roste na vaší zahrádce nebo se s nimi zcela běžně setkáváte. Mluvíme tu třeba o meduňce, levanduli, heřmánku, měsíčku a mateřídoušce. Všechny tyto rostlinky zklidňují mysl, podněcují dobrou náladu a spánek.
Reishi – proč je důležitý obsah triterpenů?
Reishi (Ganoderma Lucidum, Lesklokorka lesklá) je známou dřevokaznou houbou parazitující na stromech či pařezech. Její příznivé vlastnosti na lidský organismus jsou vyzkoušeny napříč staletími. O jejím pozitivním vlivu není tedy žádný pochyb. Má v sobě totiž látky, kterých by bylo škoda nevyužít pro náš vlastní prospěch. V reishi je hned několik stovek aktivních látek. Obsahuje základní prvky jako vodu nebo bílkoviny a rovněž pár vitamínů a minerálů. Je to například železo, hořčík, vápník, zinek, selen, vitaminy z B-komplexu a vitamin D. Cenné jsou pak polysacharidy, které přináší tělu jeden z největších užitků.
Melatonin na problémy se spánkem?
Melatonin se za běžných okolností v organismu neustále a přirozeně produkuje. Jeho množství však během dne a noci kolísá. To je nicméně naprosto normální, ba dokonce i žádoucí. Je vytvářen v mezimozku, konkrétně v úseku nazývaném jako epifýza. Někdy se této části říká rovněž šišinka mozková či nadvěsek mozkový. Zde ho vyrábí buňky, které se jmenují pinealocyty. Pro syntézu melatoninu je ovšem ještě zapotřebí tryptofan, což je esenciální aminokyselina, jež je složitými procesy postupně přeměněna na serotonin (tkáňový hormon, neurotransmiter, hormon štěstí), z něhož je následně vytvořen právě melatonin.


