-
Hlavní stránka
- Blog
- Melatonin na problémy se spánkem?
Melatonin na problémy se spánkem?
Jestliže máte určité problémy se spánkem, může to mít mnoho různorodých příčin. Pokud se však snažíte o to, aby se vám lépe usínalo nebo byl váš spánek co nejkvalitnější, a nevíte si již rady, je dobré se zaměřit na látku, která se nazývá melatonin. Jedná se totiž o hormon, jenž má s celým procesem spoustu společného a jeho dostatečná hladina je opravdu podstatná. V případě, že se denně potýkáte s obtížemi při usínání nebo se často probouzíte, a chybí vám díky tomu energie, přečtěte si dnešní článek, který vám možná v lecčem poradí.
Jak a kde se tvoří melatonin?
Tento hormon se za běžných okolností v organismu neustále a přirozeně produkuje. Jeho množství však během dne a noci kolísá. To je nicméně naprosto normální, ba dokonce i žádoucí. Je vytvářen v mezimozku, konkrétně v úseku nazývaném jako epifýza. Někdy se této části říká rovněž šišinka mozková či nadvěsek mozkový. Zde ho vyrábí buňky, které se jmenují pinealocyty. Pro syntézu melatoninu je ovšem ještě zapotřebí tryptofan, což je esenciální aminokyselina, jež je složitými procesy postupně přeměněna na serotonin (tkáňový hormon, neurotransmiter, hormon štěstí), z něhož je následně vytvořen právě melatonin.
Jak poznám nedostatek melatoninu?
Jedním z hlavních příznaků je především problematický spánek. Jedná se o opakující obtíže, mezi něž patří například zdlouhavé usínání, které trvá déle než čtvrt hodiny nebo opětovné probouzení v průběhu noci. Důsledkem je i zkrácení doby hluboké fáze spánku či vyloženě nespavost. Díky tomu se cítíte unavení po celý den a nemáte skoro žádnou energii. Nastoupit mohou i bolesti hlavy a malátnost. Pokud máte nedostatek melatoninu po delší dobu, objevují se často také psychické komplikace. Ty mohou zahrnovat mentální nerovnováhu, poruchy soustředění a podrážděnost.
K čemu slouží melatonin?
V první řadě se tato látka účastní koordinace denního rytmu a spánku (cirkadiánní rytmus). Jeho produkce úzce souvisí se světlem a tmou. S nástupem tmy se produkce melatoninu postupně zvyšuje. Největší koncentraci vykazuje lidské tělo uprostřed noci. S přibývajícím světlem začíná tvorba melatoninu opět klesat, čímž se organismus připravuje na bdělost. Tento hormon je tudíž nepostradatelný pro kvalitní a nepřerušovaný spánek. Mimo to má i další funkce. Jako efektivní antioxidant přispívá třeba k ochraně buněk před nepříznivými dopady oxidačního stresu nebo napomáhá snižovat hladinu kortizolu. To je stresový hormon, který je sice také potřebný, jeho nadmíra však může významně škodit.
Jaké následky může mít nekvalitní spánek?
Dlouhodobý nekvalitní nebo nedostačující spánek je stresový faktor, který může mít dle výzkumu rozsáhlé fyziologické důsledky. Během spánku totiž probíhá mnoho důležitých a regeneračních procesů a obnovuje se rovnováha v těle. Málo spánku má za důsledek narušení energetického metabolismu, klesající výkon a utlumení řady kognitivní funkcí. Zhoršuje se třeba pozornost, paměť, vnímání a schopnost se učit. Zvyšuje se ovšem i pravděpodobnost výskytu vážnějších zdravotních problémů, jako jsou kardiovaskulární či neurodegenerativní choroby. Může být narušena také přirozená imunita, čímž se zvyšuje nejen náchylnost k infekcím. Objevit se může taktéž hormonální nerovnováha a přibírání na váze.
Jak zvýšit tvorbu melatoninu?
Jeho přirozenou tvorbu můžete podpořit především změnami v životním stylu. Důležitý je pravidelný režim, tedy zejména v době usínání a vstávání a dostatečně dlouhá doba spánku. Omezte kávu a ostatní povzbuzující nápoje alespoň 4-6 hodin před ulehnutím. Vyhýbat byste se měli rovněž tzv. modrému světlu, které blokuje melatonin, a to přinejmenším 1-2 hodiny před spánkem. Toto záření vydávají kupříkladu televizory, telefony, tablety, obrazovky počítačů a LED žárovky. Problematický je v tomto případě i alkohol. Je vhodné mít v noci dostatečnou tmu, a přes den se naopak vystavovat světlu. Nápomocná může být také relaxace či meditace.
Z naší nabídky na ProfiDoplnkyStravy.cz doporučujeme:
Autor článku: Daniel Matějka, DiS
Zdroj:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1978335/
Na jaké složky kromě polysacharidů se u reishi zaměřit?
Reishi je asi jednou z nejznámějších medicinálních hub u nás, nebo možná dokonce na celém světě. Můžeme na ni často narazit i pod dvěma dalšími názvy – lesklokorka lesklá či Ganoderma Lucidum. V tradiční čínské medicíně je uznávaná už více než 4 tisíce let.
Trávicí enzymy a jejich význam v organismu?
Samotné trávicí enzymy hrají v celém průběhu zpracování stravy velkou roli. Jedná se o biokatalyzátory, jež řídí a koordinují rozsáhlý soubor chemických procesů. Umožňují totiž rozložit složité molekuly na mnohem jednodušší a lépe využitelné pro náš organismus. Trávicí enzymy jsou vlastně komplexní bílkoviny, které se podílí na zpracování živin již od chvíle, co je vložíme do úst. V lidském těle a rostlinách je až několik tisíc různých trávicích enzymů. Vyjmenovat a popsat všechny je proto složité a my si tu představíme alespoň ty nejzásadnější amyláza, lipáza, proteáza, laktáza, celuláza, bromelain a papain
Hlíva ústřičná jako doplněk stravy – jaká koncentrace je nejvhodnější?
Hlíva ústřičná, latinsky Pleurotus ostreatus, je dřevokazná houba obsahující cenné aktivní látky podporující imunitní systém. Svým tvarem a barvou připomíná ústřice, což vysvětluje její české pojmenování. Jako jedna z mála medicinálních hub hlíva roste také na území Evropy včetně České republiky. Hlíva ústřičná je jedlá houba, která parazituje na kmenech a pařezech listnatých stromů. Klobouk má hladký a šedavě zbarvený v závislosti na vzdušné vlhkosti. Zajímavé je na ní to, že roste v trsech střechovitě posázených nad sebou a jako pravá dřevokazná houba dovede ze dřeva přijímat různé prospěšné látky.
